P. K. modeling and history web

Tento další sekční miniblog představuje drobný doplněk a upřesnění k 2-dílnému článku o českobudějovické CPO, který mi snad vyjde během roku 2017 ve Výběru Jihočeského muzea :) (mám tam blbě umístění velitelství SDH - v mapce je situace do r. 1928).

Místní Městský sbor dobrovolných hasičů samozřejmě spolupracoval s CPO již od zavedení zákona o protiletecké ochraně, ale zatím jsem nevěděl přesné umístění hasičské zbrojnice, resp. velitelství SDH. Detaily o kooperaci (a např. o sdílení vybavení) nalezne zvídavý čtenář posléze ve vlastním článku. Dodejme pro zajímavost, že ve městě bylo koncem 30. let dále několik podniků "s vlastním hasičským sborem" (šlo v podstatě o něco ve stylu tzv. Werkluftschutzu v sousedním Německu).

Na mapě z roku 1923, jejímž autorem je Franz Landspersky (vydaná nakladatelem Bohumilem Pejšou & spol., zde ONLINE na digiarchivu JVK), je sice pod číslíčkem 1 ve čtverci 8D "Hasičská stanice", ale lokalizace je zde (zdánlivě) poněkud vágní, tj. do cca. poloviny Radniční ulice...

Kniha České Budějovice očima našich předků mi poté upřesnila, že hasičská zbrojnice byla na rohu Biskupské a Radniční ulice (byla ohrazená vysokou zdí). Z rozhodnutí městského úřadu byl roku 1928 prodán pozemek pojišťovně FÉNIX (uvádí se i jako palác). Nový objekt zčásti zakryl pohled na boční trakt radnice. Encyklopedie ČB uvádí, že sbor používal nejprve zmíněné skladiště a místnosti právě v domě na rohu Biskupské a Radniční (mezi léty 1866-1928). V areálu byly služební místnosti, garáže pro techniku a věž na sušení hadic. Z hasičské stanice byl výhled na Černou věž, kde věžný plnil hlásnou službu. Neexistovalo telefonní spojení věže s hasičskou stanicí, proto věžný vždy s poplašnými signály zvony současně vyvěšoval na věži ve dne ve směru požáru červený prapor a v noci červenou svítilnu (tyto signály budou blíže specifikovány v zmíněném článku).

Pro výkon služby hasičského sboru byly poté nově vyčleněny místnosti na radnici a částečně bylo vybavení ještě v některých obecních domech. Současně probíhalo výběrové řízení na výstavbu nové stanice. Výsledkem byla výstavba nové hasičské zbrojnice ve Vachkově, nyní ulici Jaroslava Haška v obecním tzv. Schnarchově dvoře. Teprve 16. 6. 1929 se hasiči dočkali nové vyhovující budovy zbrojnice (stránky HZS JK uvádí již 4. květen 1929 jako den uvedení nové hasičská stanice do provozu ?).

Nová stanice byla vybavena spojovací ústřednou s telefonním spojením s Černou věží, místnostmi pro službu hasičů z povolání, skladištěm na vozidla, stříkačky a ostatní technické prostředky. Nad skladištěm bylo 5 služebních bytů a na rozlehlém nádvoří cvičiště pro praktický a lezecký výcvik hasičů.

Roku 1935 byly do hasičské výstroje zavedeny plynové masky, výcvik hasičů byl od té doby zaměřen na zacházení s nimi. Nový cvičební řád byl zpracován podle vojenských zásad.

12. června 1937 byl vydán nový městský Požární řád. Ve čtyřech bodech obsahoval mj. pro nás tyto zajímavé body: uvádí se preventivní prohlídky obytných budov a továren, zamezení nebezpečí požárů, stanovení povinnosti obyvatel v ochraně před požáry a pro jejich likvidaci, stanovil povinnosti hlídky na Černé věži v hlášení požární ústředně a při vypuknutí požáru v obvodu města druhy poplašných signálů.

Po 15. březnu 1939 uvádí Encyklopedie ČB, že německá správa zbrojnici zabavila a hasiči se museli nově přestěhovat do nevhodné místnosti v hostinci "U Bílé růže" (býval na Pražské vedle Mariánských kasáren, naproti kavárně Metropol, výjezd byl do Haškovy ul., v tom areálu je dnes Městská policie - info via Hist. Budějovice, tedy v podstatě na opačnou stranu uličního bloku ?). Nově byl zřízen úřad krajského požárního ředitele a velitelství CPO, které vydalo nařízení k povinné účasti hasičů a ostatních obyvatel na přípravných kurzech. Podle německých norem probíhalo i vybavování technikou, výzbrojí a výstrojí. V roce 1944 byl českobudějovický sbor začleněn do protektorátní Feuerschutzpolizei der Stadt Budweis. V té době byly v používání požární policie parní stříkačka Knaust z roku 1892, stříkačky a dopravní vozy typu Čermák z roku 1905, Praga z roku 1921, Fiat z roku 1935, Mercedes 20 z roku 1942 a Mercedes 21 z roku 1942.

POZNÁMKY
heslo hasiči na Encyklopedii ČB: v příloze foto hasičského sboru cca. 1924-25, tedy v popisovaném prostoru, výbava se uvádí: parní stříkačka, čtyři ruční kolové stříkačky a 1922 nová autostříkačka značky Praga v hodnotě 240 000 Kč (zdroj), dále článek zmiňuje další dva samostatné německé sbory v Kohinoru a Měšťanském pivovaru.
+ pozn. tip na literaturu ?: NOUZA, Josef, 100 let požárního sboru v Českých Budějovicích. České Budějovice 1974.
série článků na HZS Jihočeského kraje - odsud info + horní foto
* další poznámka ještě dodatečně ke zmíněnému článku, který se dostane teprve do tisku: Prý ke dni 25/9/1938 musela být tzv. Zátkova reálka celá vyklizena a dána k dispozici vojsku - jednu místnost si pro sebe vyhradilo velitelství CPO pro Pražské předměstí (srv. BINDER - SCHINKO, Zátkova reálka - Historie školní budovy v ulici Fráni Šrámka v Českých Budějovicích, České Budějovice 2013, s. 47) - dnes se jedná o ul. Fráni Šrámka (tehdy od 1921 ul. Dra. Augusta Zátky), tedy: podle mých poznatků by se mělo jednat o III. obvod budějovické CPO, kterému v letech 1937-38 velel Antonín Hladík bytem ve Smetanově ulici, resp. v dobových pramenech je reálka také přímo zmíněna... (tolik tedy další upřesnění tématu)
popisky fot:
* koláž: porovnání dnešního a "původního" stavu bývalé hasičské zbrojnice - ul. Jaroslava Haška
* pěkné foto původní hasičské stanice na rohu Biskupské a radniční - od HZS via FB Historické Budějovice
* pohled na ten samý roh směrem k radnici - zdroj Kolda-Kovář, České Budějovice očima našich předků, České Budějovice 2003, s. 21.