Jdi na obsah Jdi na menu
 


Bydlení ve XX. století

 

  • Venkov – potíž s vodou – koupání 1x týdně, praní valcha, mýdlo s jelenem, sušení venku, ve stodole, praní ložního prádla 1x za 3 měsíce, až do 60. – 70. let, toaletní papír = noviny

  • 60./70.léta – zvýšené dotace na bydlení – koupelny, čerpadla – dabing, elektrifikace od 1. Republiky, kanalizační řad – málo, spíše septiky

  • Členění místností – nejdůležitější kuchyně – celý společenský život, topilo se tam, pec – spalo se tam, stolová kamna, stůl, kredenc – příborník , někdy prosklené vitrinky – ukazovalo se sklo a porcelán, umývák = mycák – stolek – pracovní plocha, šuplík se dřezem, 1-2 ložnice – netopilo se tam,tlusté peřiny – rošt, podslamka, slaměné, žíněné matrace, od 30.let „drátěnky“ , ložnice se každé ráno zastýlala, ozdobné přehozy, polštáře, populární panenka

  • Dekorace – obrázky s náboženskými obrázky (velký průmysl – plakátové obrázky, zarámované), kuchařky – vyšívané plátěné obrázky s mottem, součást výbavy – dívky chodily do hospodyňských škol

 

  • Město – koncepty jak by se město mohlo stát příjemným místem pro život většiny lidí – filozofové, intelektuálové

  • 18./19.stoeltí – centra průmyslu, dělnické kolonie, moderní urbanistika – plány jak řešit problémy, asanační teorie (i proti – Klub za starou Prahu), masivně rozváděna voda do domů (už se nechodilo ke kašnám) – do chodby – secesní lavabu/umyvadlo, Paříž 1869,Praha 1876 vodovodní řady, splachovací záchody – vodárenský systém, kanalizační systém – kritizován, že je to nešetrné

  • Výstavba moderních pražských paláců – místo židovského ghetta – Pařížská, pro bohatší klientelu – vyšší nároky na úroveň bydlení – kuchyň – neveřejná, služka/y, pokojík pro služku, koupelna, salón pro přijímání návštěv, nábytek reprezentativní soliterní kusy, skleník/příborník – vystaven porcelán a sklo, stůl, nižší stolek, křesílka, klavír u nejlepších domácností balkónek, ložnice – spaní, vysoké stropy, hodně oken, topilo se v kamnech krbového typu, přikládalo se z chodby – reprezentativní kamna, 19./20.století – užité umění boom, umění by se mělo přiblížit obyčejným lidem, drobné dekorační předměty – Art and craft – 60.léta 19.století snaha přiblížit umělecká díla běžnému uživateli, pak Secese, Art deko – nábytek, vázy – hodně sklo a kov a textilie – závěsy, polštáře, přehozy, koberce – ovlivnění orientem, Egyptem

  • Dvorky, drobná domácí zvířata – králík, slepice, výjimečně prase

  • Každá oblast krámek – chodily tam služky

  • Budoucí koncepty – kompletní urbanistické plány – 1898 Evenecer Howard – koncept Zahradního města – Garden cities of tomorrow – město by mělo být schopné se samozásobit a třídy oddělené, kolem každého města široký kruh – zemědělský pás – farmy zemědělců na družstevní bázi – pěstovali by tam zeleninu, obilí, ovoce atd. – i rekreační funkce pro měšťany, vlastní železnice – spojení s vnějškem, fiakry a autobusy spojení ve městě, nemají být přelidněné, spíše vilové čtvrti, patrové vilky – každé město vlastní správa, nemocniční péče a školství – líbilo se to finančním magnátům – 1. Zahradní město Lechword od 1903, pak na periferii Londýna – navazovalo na průmyslovou zónu, 1920 Welwin city – celé město v klasicistním stylu – pracovní a zásobovací napojení na Londýn, Ořechovka 1919 – nakonec přebudováno do vilových čtvrtí - Budějovice Havlíčkova kolonie

  • 1921 nový zákon o stavebním ruchu – podpora stavebnictví , pojem malý byt – 80m2 – půjčka 70% nákladů – od 30.let vily ve funkcionalistickém stylu, severský způsob bydlení(verandy, vysoké střechy…), VÝSTAVA SOUDOBÉ KULTURY - čtvrť 16 obytných domů – více se dbalo na vzhled, rozvoj západní architektury – purismus, funkcionalismus – Corbisiér, vybavení, světla

  • 1933 Athénská charta – snaha rozšířit funkcionalismus a vytvořit standarty bydlení – každý má nárok na vysokou kulturu bydlení, hygienu – funkcionalistické urbanistické plány - zónování města- pracovní, bydlící, rekreační, doprava infrastruktura – ovlivněni především levicoví architekti ( možná inspirace socialistické výstavby brutalismus – Kotva, hala Hlavního nádraží)

  • Koncept organické architektury – F.L.Wright – pak ve Skandinávii – skand. Styl – Alvar Aalt, nábytek – dřevo a sklo – byl drahý

  • Levnější nábytek ve větším množství, ohýbaný nábytek Michaela Thoneta – protlačil svůj nábytek do veřejných interiérů – divadelní sklopná sedátka, otáčivé žídle pro holiče, kancelářský nábytek, věšáky, ohýbané houpací křeslo – na Moravě i firma Khon

  • Truhlářské dílny ve Vídni a Drážďanech – Wienerwerkstete – nábytek i vázy, ubrusy atd.

  • Nábytek drahá záležitost – někdy součást věna – ložnice, skříně, kredenc – pro celý život, reprezentační

  • Brněnské umělecko-průmyslové závody – vyšly z nábytku vídeňské školy – 1919 spojením menších truhlářských firem – v čele Jan Vaněk, přizpůsobení výstavbě, otevřely jako první vzorové domy (jako Ikea ), reklama v řadě týdeníků obrázky nábytku, systém přístavného nábytku (Vaněk) – zárodek sektorového systému, pak hlavní návrhář Jindřich Halabala – koncept kompletně sektorového nábytku – vertikálně i horizontálně, řada J – 1928-38 – leštěný dub boky, ořech dvířka, skříňky na výšku i do strany, 1938-47 řada E – z funkcionalistických koncepcí – likérové skříňky, sekretářové skříňky, zrcadlo, šatní skříně, kredence, příborníky – 1948 znárodněny – Nábytek národní podnik – truhlářské zóny – (Ledenice, Soběslav – Jitona)- specializace, dále i sektorový nábytek, Halabala součást komise normovaného nábytku – typové plány – Sektorová řada U1 – součást bytových domů financovaných státem – prádelníky, příborníky - nově peřiňák, pak vnímána jako příliš luxusní – pak Montysektor – prodáváno na kusy a v dílech a snižovala se kvalita

  • 50 léta oblíbená elegance tmavých dřev anglických, 70. léta leštěné – hruška, třešeň

  • Sektorový nábytek – březová barva – i ve školkách, na veřejnosti

 

  • Poválečné období – bytová krize – ne až tak jako na západě (bombardování) – centrum X pohraničí (dosídlováno) – velké bytové prostory, střed země – nedostatek bytů, přesně dány bytové výměry pro určitý počet obyvatel – co bylo nad míru pronajato

  • 50. léta - do bytové výstavby se moc neinvestovalo, 2. polovina 50. let paneláky na cihlových panelácích – Ostrava Poruba, Havířov – na bázi socrealismu, Jiří Kroha, Linhart Hlinský, Vladimír Meduna

  • Výstavba betonových domů – paneláky – Zlín, hlavní nástup 60. a 70. Léta – několik typů, lišily se materiálem, okny, dispozicemi – panelová sídliště – bydlení pro generace (na západě pouze přechodně)

  • 1959 – výstavba domů na bázi bytových družstev-státní půjčky – cihlové družstevní domy, i panelové – výhody při dodávkách – stavebniny šmelina, oblíbený březolit

  • 60. Léta státní půjčky na bydlení, individuální domy

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA