Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dělník ve XX. století

15. 11. 2010

Pletařka Marie z továrky bratří Vohryzků v Dačicích

Dačice jsou mimo průmyslová centra a jsou spíše zemědělským regionem. Jedním z důvodů byla i nedostatečné železniční doprava. Továrna bratří Vohryzků byla založena 1919. Do té doby mohly ženy pracovat leda tak jako pomocné síly.

Pokud se jedná o z řad nevyčuhující dělnice, nemáme přiliš mnoho pramenů

 

Od 1921 v závodě nad 30 zaměstnanců působily závodní odbory (jednání se zaměstnavatelem).

Za první republiky se rozvinul systém zdravotního pojištění (polovinu platil zaměstnavatel)

Během první republiky byly státem zavedeny podpory v nezaměstnanosti. Dosud na ni měli národ pouze člěnové odborů.

Plus systém nouzových prací během velké nezaměstnanosti. Od těch si stát sliboval především zredukování vysoké nezaměstnanosti nekvalifikovaných pracovníků. Byl povolen příspěvek ke mzdě té osobě, která by jinak měla nárok na podporu. Z propagandistického hlediska byly nouzové práce vyhlášeny jako hlavní způsob státní podpory nezaměstnaných. Kdežto o podpoře se mluvilo jako o dočasném řešení. Ovšem o neefektivnosti tohoto „provizorního“ postupu vypovídá už skutečnost, že i mzda navýšená o státní přípěvek, kterou pracovník dostával, byla nižší než případně pobíraná podpora.

Ke zmírnění dopadů demobilizace (navrátivší se vojáci, ve zbrojním průmyslu už nebylo zapotřebí tolik sil) byl využíván tzv. refundační systém. Jeho hlavní podstata spočívá v podmínce, která říká, že pokud podnik v době hospodářské krize nepropustí všechny své neproduktivní pracovníky, obdrží od státu určitý finanční obnos. (Jakub Rákosník – Odvrácená tvář meziválečné prosperity)

 

Textilní dělníci nejhůře placení (mzdy 1920: pomocný dělník či dělnice 55 Kč, odborný dělník 85 Kč, dělnice 65 Kč)

Tovární řád

Podmínky pro přijetí: minimálně 14 let, fyzická zdatnost, bezúhonost

Pracovní doba 8-12, 13-17 hodin

Osmidenní výpovědní lhůta nebo Okamžitá výpověď (hrubé porušení, opilství, napadení majitele)

Dělnictvo se mělo vyvarovat hádek, jíst jen ve vyhrazených prostorách, kouřit bylo zakázáno.

1922 zaměstnávala továrna 60 dělnic, 10 dělníků, během roka velké propouštění, až firma zanikla

Marie o podporu nežádala, jelikož ta se dostala jen v prokázání, že je ohrožena výživa, ale Marie bydlela u rodičů, kteří měli malé hospodářství

Podpora bývala 5-6 Kč/den.

 

 

Karla Pfeiferová (25.3 1886 - 25.12 1969)

Matka byla Češka a pracovala jako tkadlena, otec Němec byl kolář. Do 12 let žila u prarodičů (rodiče odešli na německé území za prací) – bezstarostné dětství.

Pak povolána za rodiči, rodina třela bídu s nouzí. Když díky nedostatku peněž zemřelo jendo z dětí, otec se zhrouti, že nedokáže zaopatřit rodinu a spáchal sebevraždu. Matka s dětmi se musela přestěhovat a vykonávala více zaměstnání. Ve 14 letech začala pracovat i Pfeiferová. Nastoupila do textilky v Tanvaldu. Hygienické zázemí žádné, ochrana práce taktéž – časté nemoci a úrazy.

Během první světové války se provoz továrny podřizoval potřebám armády.

,,Záře z východu“ - rolníci a dělníci svrchli vládu a nastal klid a mír -> zvyšování sebevědomí a posilování opozočních nálad.

Hladové bouře přímo v továrně – založena odborová organizace (důvěrnice)

- v této době bylo v odborech činných asi 18% žen.

-> zvýšení výkupních cen, snížení nájmů v továrních bytech … (zákon o 8hodinové pr.době)

-> organizace každodenního provozu a někdy i stávek

problém: odborových organizací byo hned několik a dohoda byla jen minimální

 

Stoupenkyně sociálnědemokratické levice -> na zakládající schůzi KSČ 1921

1929/30 dvě návštěvy SSSR (kurz odborážské práce)

1929 krajský sekretariát KSČ v Brně

1931 se dostala do čela rudého odborového svazu textiláků

1935 senátorka za Hradecký kraj

 

1939 emigrovala do Londýna, pracovala ve zdejším komunistickém emigračním centru.

Po návratu po skončení války dál pracovala jako předsedkyně svazu textilního, byla členka Národohospodářské komise komunistické strany.

Parlamentní volby v květnu 1948 – polankyně za brněnský kraj

 

1949 tajemnice Mezinárodního odborového sdružení kožařů

 

1951 rezignovala na předsednický post

- znala se s Ottou Šlingem (obviněn z proti stranických aktivit – popraven se Slánským)

- stála za zrušením deputátů (resp.převedením na peníze), což vzbudilo značnou vlnu nevole

Co se týče soukromí, tak se toho příliš neví. Ale co jí v něm scházelo, to si nahrazovala ve veřejném životě. (cizí problémy byly její vlastní)

 

 

 

Stalinismus

- dominantní role státu, problémy socioekonomické zaostalosti, rychlý nástup industrializace

 

Stav bádání

- je třeba rozdělovat literatuu napsanou za komunistu a tu postkomunistickou (poplatnost době)

- rovněž je třeba zohlednit, že vždy je literatura rozdělena na tu o mocenských aparátech na jedné a na tu o společnosti na druhé straně.

témata

- 50.léta (politické procesy, strach ve společnosti)

- politické soudnictví

- tábory nucených prácí či pomocní technické prapory

- několik málo příspěspěvků k průmyslovému vývoji či soc.důsledkům měn.reformy (1953)

 

Po převzetí moci KSČ vypukla více než stovka stávek, což bylo stranou považováno za politický skandál.

,,strana masy nepotřebuje, ale masy jsou na straně závislé“ - Antonín Novotný hn

Odbory měly ,,hájit“ zaměstnance, ale spíše se staraly o rekreace či kulturní akce.

 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA