Jdi na obsah Jdi na menu
 


Václav Tille - Moskva v listopadu

 

Václav Tille, Moskva v listopadu (ČB 2009. Ed. D. Blümlová)

  • Václav Tille (1867, Tábor – 1937, Praha) – profesor pražské univerzity, romanista, literární a divadelní historik, kritik a teoretik

  • vystudoval slavistiku a germanistiku v Praze

  • 1921-1937 byl řádným profesorem srovnávacích dějin na Karlově univerzitě

  • V listopadu 1927 se zúčastnil dvoutýdenní výpravy do Moskvy – ČSR vyslala čtyřčlennou delegaci u příležitosti oslav výročí VŘSR – Vladislav Vančura, Zdeněk Nejedlý, Josef Kopta, Tille

  • Tille byl jediný, kdo z nich nesouvisel s Ruskem – vzali ho s sebou jako nestranného pozorovatele

  • Kniha – detailní záznamy o jednotlivých dnech pobytu v Rusku, poprvé vyšlo 1929, podruhé 1963, druhé vydání bylo značně upraveno

  • knihu o té samé cestě vydal i Kopta (Cesta do Moskvy, 1928), rozdíl je v nepřítomnosti literárních ambicí u Tilleho textu – jde o pouhé zápisky z cesty popisující realitu života v SSSR

  • Pozorování a popisy omezeny jazykem – Tille neuměl moc rusky

  • Hodně zastoupeno divadlo – téměř každý den v nějakém byli – pro Tilleho představovalo divadlo střed zájmu, mělo pro něj osobní význam, několikrát i kino

  • Vyhýbá se kritice, nehodnotí, ale je znát, že si myslí, že masa (lid) nemůže být vést, řídit a tvořit jednotné dílo – v předmluvě říká, že hodnotit ani nechce z důvodu krátkosti návštěvy, kdy 14 dní nestačí na pochopení a shlédnutí všeho, ale divadelní hry kritizuje dost

  • Porovnává Rusko s četbou ruských klasiků a pobytem před 15 lety (navštívil Krym s Otokarem Theerem a před válkou i Moskvu) – vnímá spíše pozitivně, čekal změny k horšímu

  • Zachycení kolektivního nadšení a opojení novostí

  • Program byl připraven pro větší skupinku zahraničních turistů Rusy – setkávali se i s význačnými osobnostmi, převážně kolem divadla a filmu (Ejzenštejn)

  • Kapitoly: Příjezd – týká se překročení ruské hranice a cesty vlakem, příjezd do Moskvy

  • Moskva pod sněhem – popis města, všímá si rudě nasvícených hvězd, vlajek a hesel

  • Továrna – exkurze do textilky – popis práce mladistvých

  • Škola – návštěva několika škol, sirotčince

  • Vězení – návštěva věznice, vyznívá dost depresivně

  • Slavnostní hry – neděle, procházka prázdnými ulicemi, kostel, divadla

  • Sedmý listopad – organizace oslav (nejdřív nedostali vstupenky), popis výzdoby, tribun na Rudém náměstí, jak vypadali papaláši na ní, přehlídka, popis karikatur Chamberlaina a Západu, popis sváteční atmosféry

  • Večer národností – tržnice, všímá si knih – nejlevnější hospodářské spisy, divadelní hry a Stalinovy spisy, Večer národností v Domě odborů

  • Granovskij – prohlídka muzeí, divadlo (Granovskij – režisér n. herec)

  • Divadelní muzeum – muzeum, večer v Domě odborů zasedání delegací – přišla i Naděžda Krupská – Tille si všímá, že shromáždění povstává, popis divadelní hry o vesnici (kolektivizace, mechanizace), v divadle ale nebyl, protože nebyl čas

  • Muzea – v pátek obrazové galerie – bál se, co z nich zbude, četl, že byly zničeny po revoluci, galerii shledává dokonale zorganizovanou, nadšení z obrazů, Tolstého muzeum, muzeum hraček, večer opera

  • Loučení – návštěva Voksu (Všesvazová společnost pro kulturní styky se zahraničím, organizátor programu pro skupinu cizinců,l kam patřili i Češi), Dům odborů, kde pokračoval sjezd – zmiňuje řeč Šmerala, udělování revolčních medailí – opět popisy známějších politiků (Vorošilov, Bucharin), večer pozvání k ministrovi zahraničí Čičerinovi za přítomnosti novinářů (TASS), velká hostina, s Čičerinem mluvil česky

  • Turandot – shánění známek vydaných u příležitosti oslav VŘSR, Leninovo muzeum, divadlo – Turandot a Rusalka (od Dargomyžského), ze které utekli – následuje jediné obecnější zamyšlení o novém životě (s. 204)

  • Odjezd – poslední procházka Moskvou – popis ulice a života na ní, úvaha o architektuře a popis cesty vlakem na hranice s Polskem

  • Obecně si všímá, že do divadel chodí mnoho mládeže, a že se chová slušně, tiše a spořádaně, časté opakování Internacionály, přítomnost pionýrů a dětí téměř všude u oficiálních záležitostí (Večer národností), přítomnost vojáků, rozsáhlé popisy města a jednotlivých budov, jistá nelibost vůči Němcům obecně ze strany autora

  • Porovnává nejen s Ruskem roku 1911, kdy tam byl poprvé, ale i s Amerikou – vnímá Moskvu jako moderní velkoměsto, nové domy se mu zamlouvají víc než manhattanské mrakodrapy

 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA