Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zemědělská hnutí ve XX. století


 

družstevnictví – jeden z nejvýznamnějších fenoménů 20. století

 

  • rychlé šíření – 1928 ve 48 zemích cca 370 000 družstev všech typů, nejvíc zemědělská – cca 100 000 000 členů, do r. 1970 500 000 000, v r. 2000 cca 700 000 000 – po přičtení rodinných příslušníků cca 3 mld lidí – polovina světové populace (přehnané?!)

  • družstva měla chránit a posilovat hospodářsky slabší

  • hospodářské cíle družstev – zlepšení rentability podnikání, šíření pokroku, ulehčení práce, kulturní a morální cíle – ochrana slabších, zvyšování vzdělanosti a morálky na vsi

  • na přel. 19. a 20. stol. vliv rovnostářských a socialistických vizí – vznik družstevního socialismu, vliv francouzského právníka Ch. Gida

  • družstevní zemědělství - pozitivní dopad na práci a život rolnictva

  • počátky ve 2. pol. 19. stol. – rolnictvo získalo osobní svobodu důležitou pro spolčování; zrušení poddanství vedlo k tomu, že se rolníci začali zajímat i o vzdálenější záležitosti (zeměpisně), a k vzájemné solidaritě a spolupráci

  • největší zájem o vstup do zemědělských družstev mezi malými a středními zemědělci – 30. léta - 90% členů rolníci s držbou do 20 hektarů

  • v ČSR nejpočetnější a hospodářsky nejvlivnější odvětví v rámci družstevního podnikání, hlavně do r. 1938, po válce stejná pozice, po r. 1948 pokles podílu tradičního družstevnictví, r. 2000 jen 30%, v 90. letech zemědělské družstevnictví přeskočeno bytovým

  • u nás první družstva úvěrní – vliv nedostatečných levných úvěrů v bankách

  • od 80. let 19. stol. družstva úvěrní a spořitelní podle zásad F. W. Raiffeisena a F. C. Kampelíka

  • dále družstva obchodní, družstva zpracovatelsko-výrobní, družstva provozní, družstva výrobní (zemědělská výrobní družstva - ZVD – totální, ale dobrovolné sdružení výrobních prostředků, práce a odměňování družstevníků; pokud nezanikla za války, přeměněna násilně v JZD)

  • tradiční družstva se zapojovala jen v předvýrobní (úvěr, nákup) a povýrobní (prodej, další zpracování produktů)fázi – prvovýroba probíhala v režii rolníka na jeho soukromé půdě

  • 1918 – v ČSR 6 566 zemědělských družstev, 1927 9 482, 1937 11 512 – v mezivál. období cca 9 ha půdy na družstvo

  • zásluhu na rozvoji měly i svazové orgány – revize, organizace, zastupování – do r. 1918 8, pak 12, od 1921 společně pod Centrokooperativem – nejvyšší orgán zemědělského družstevnictví – zastupoval cca 90% zemědělských družstev v zemi, za protektorátu nahrazen Ústředním svazem zemědělských družstev v Čechách a na Moravě

  • zemědělci si mohli ponechat jen nejnutnější množství krmiv a osiva a tzv. samozásobitelskou dávku, zbytek šel na ekonomické dotování Třetí říše - utlumení družstevních aktivit, za války zakázány i valné hromady či volby představenstev

  • po válce na čas obnovení demokratického zemědělství - velký nárůst strojních družstev (1937 161, 1947 už 2 571, po 1948 4 184)

  • družstva se měla stát socialistickým vzorem, zemědělci měli bez problémů přejít do jednotných zemědělských družstev - vznik strojních družstev proto dotován 50 000 Kč na nákup traktorů, pluhů atd.

  • po r. 1948 reorganizace zemědělských družstev - část měla být zestátněna, zbytek měl přejít na JZD, vstupu do JZD se vzpírali jak družstevníci tak nedružstevníci, proti své vůli začleněni

  • JZD řízeno státem a na státu existenčně závislé, nestalo se prostředkem vzájemné solidarity a svépomoci, ale třídního boje

  • JZD bylo považováno za dočasnou formu podnikání, než společnost přejde od socialismu ke komunismu

  • z bývalých samostatných zemědělců se v družstvech stávali řadoví zaměstnanci a tradiční selský stav byl likvidován

  • vzestup zemědělské produkce se nedostavil (v 60. letech se produkce dostala na hodnotu z r. 1936), pak se hodnota zvyšovala (podařilo se přemoci pocit, že není třeba se snažit, protože nakonec dostanou všichni stejně), vysoké náklady a státní dotace

  • po 1989 zaostávání za Západem

  • k tomu proces mizení venkova - rolníci se stěhovali za prací do měst a stávali se z nich dělníci (projevovalo se i na Západě)

  • kolektivizace - v Rusku veškerá půda vyvlastněna a dána do dědičného užívání rolníkům dekretem Rady lidových komisařů z 8. listopadu 1917, rolníci k půdě připoutáni, bez povolení se nemohli legálně odstěhovat za prací jinam, masová kolektivizace až po r. 1929 – zpožděno dočasným povolením soukromého podnikání v rámci NEPu, kolchozní rolníci byli připoutáni k půdě

  • ,,dobrovolnost“ vstupu do kolchozů (kolektivnoe chozjajstvo) - neexistoval plán co dělat s těmi, co nepřistoupí – vědělo se o nuceném vstupu do kolchozů a omlouvalo se to „horlivostí funkcionářů, co to tak úplně nepochopili“

  • několik etap vedoucích ke konečné kolektivizaci (obecně pro východní Evropu po válce)- pozemková reforma (za účelem získat politickou podporu malorolníků a zničit velkostatkáře – rozdrobení půdního fondu, posilnění malovýroby) → pokles zemědělské produkce, z níž jsou viněni velcí rolníci (kulaci), kteří zatajují část sklizně a vedou černý ochod, ke zvýšení produkce má dojít kolektivizací (u nás zákon o JZD z 23.2 1949)

  • do r. 1953 (1. etapa kolektivizace) masové zakládání zemědělských družstev - metody bezprostředního násilí a pohrůžky násilím či ekonomický nátlak – zabavování i osiva – hladomor na Ukrajině 1932, masové deportace rolníků do odlehlých oblastí SSSR

  • pak uvolnění, související s krizí sovětského bloku po Stalinově smrti - některá družstva se začala rozpadat

  • 1957-8 2. etapa kolektivizace – obnovování zaniklých družstev, urychlená kolektivizace v NDR

  • na přel. 50. a 60. let kolektivizace téměř všude dokončena

  • kolektivizace znamenala celkově trvalou krizi v zemědělství a zásobování obyvatel

  • Jugoslávie – po roce 1953 družstva rozpuštěna a přeměněna buď v zemědělské velkozávody státního typu, nebo vrácena soukromým vlastníkům

  • Polsko – násilná kolektivizace už po r. 1939, družstva se začala rozpadat po událostech v letech 1955-6 a nástupu W. Gomulky a kolektivizace už nebyla obnovena

  • Albánie - kvůli ekonomickým problémům kolektivizace neměla výraznější účinek, stát neměl dostatek prostředků na výživu obyvatelstva a tak zůstal u toho, že se zásobovali sami

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA