P. K. modeling and history web

Vila Antona Eggerta (Na Sadech 27, architekt Josef Sandner 1849-1860)

V průběhu 2. pol. 18. stol se na Pražském předměstí vyvinula nová komunikace, označovaná jako „Lange Fahrt“, kopírující raveliny městského opevnění. Od počátku 19. st se tato oblast začíná měnit na městské sady a zmíněná cesta v městskou okružní komunikaci. Po jejím vnějším odvodu začíná vznikat zástavba spíše přízemního charakteru, od 40. let 19. st. Však zde vznikají empírové domy. Stavební vývoj v této části byl dotvořen v 60. a 70. letech 19. stol. Výjimku v této zástavbě tvořila právě naše vila, postavená v přední části zahrady protínající domovní blok. Osobou, iniciující tuto stavbu se stal obchodník, podnikatel a majitel realit Anton Eggert (1818-1875). V podstatě jako první přinesl do Budějovic prototyp vily se všemi jeho atributy. Rodák z Českého Krumlova, absolvent vídeňské techniky zahájil svou kariéru roku 1843 na krajském úřadě. Od roku 1849 se ujímá vedení grafitových dolů v Mokré, založených jeho otcem. V Budějovicích se Eggert natrvalo usazuje v roce 1857 a začíná přemýšlet o stavbě rodinného sídla.

Dochovalo se nám několik nerealizovaných návrhů vily, které mimo jiné dokumentují stavební situaci okolí v 50/60. letech 19. st. Návrhy inženýra Carla Schmidta a stavitele Eckhardta směřují k historizujícímu výrazu. Mezi nimi však vyniká návrh pražského architekta Ignáce Ulmanna až italského neorenesančního střihu. Tyto návrhy sice rozšiřují okruh možných autoru, ale když porovnáme současnou podobu vily, tak se spíše můžeme přiklonit k názoru, že skutečným projektantem vily se stal zdejší stavitel Josef Sandner.

Architektonický výraz vily je bezesporu stále ještě poplatný empíru. Jde o přízemní stavbu s půdní vestavbou na přibližně čtvercovém půdorysu. Stavba je ve své přední polovině zúžená o jednu okenní osu venkovními terasami. Fasáda je členěná spíše plošně, je členěná mělkou rustikou, nadokenními římsami na konzolách a pilíři s jónskými hlavicemi lemujícími okna. Pětiboký arkýř v ose jižního průčelí je snad inspirovaný Ulmannovým návrhem.

Sandner sám se stal v průběhu 30. A 40 v podstatě nejvýraznější osobností českobudějovické architektury. Mimo celé řady kvalitních nájemných domů tvoří jeho dílo monumentální stavba Mariánských kasáren (1843-44) či kostel sv. Jana Křtitele ve Vodňanech. Eggertova vila tak představuje důstojné zakončení Sandnerova díla, byť s ne plně prokázaným autorstvím. Vila na dlouhou dobu představovala jedinou skutečně vilovou realizaci ve městě a zároveň spojnici mezi českobudějovickou empírovou architekturou a nastupujícím historismem.

Po smrti Antona Eggerta 20. Září 1875 se vily ujímá manželka Johanna. Po její smrti se od roku 1905 stala sídlem Obchodní a průmyslové komory. Ve 20. letech ji získal Český akciový pivovar (dnešní Budvar), který zde hodlal zřídit restauraci. Ve třicátých letech koupila vilu za částku 613, 530 Kč Českobudějovická záložna, dala ji k dispozici městu, které zde hodlalo zřídit expozici 19. století. Tento záměr znemožnil vznik Protektorátu, vila se stala sídlem německého úředního soudu (Amtsgericht) a pobočky německého zemského soudu (Landgericht). Od roku 1946 ve vile sídlí Jihočeská vědecká knihovna.

V posledních letech vila a její okolí prošlo výraznými změnami. Úprava pozemku na letní čítárnu podle návrhu Ivo Hofmanna v 70. letech zničila původní empírovou kompozici zahrady. V roce 1974 byla rekonstrukce budovy a sklepů dokončena. V roce 1986 byla z důvodů havarijního stavu budovy Na Sadech uzavřena studovna, hudební oddělení a zrušeno oddělení politické literatury. V roce 1987 jihočeským KNV schválena knihovnou předložená studie rekonstrukce a dostavby knihovny Na Sadech. V následujícím roce 1988 probíhala projektová příprava dostavby a rekonstrukce Na Sadech. Byla provedena demolice objektu č. 25 Na Sadech. Negativně zasáhla do tohoto prostoru i stavba knižního skladu vědecké knihovny podle projektu Ateliéru 8000 (ing. arch. Jiří Střítecký, arch. M. Krupauer, 1989-1993), generálním dodavatelem se stala firma Stavomontáže České Budějovice. V roce 1993 byla Zkolaudována stavba Na Sadech a vzhledem ke změně koncepce a nově přidělené budově na Lidické tř. byla část budovy pronajata firmám (Zvěřina a Bělohlávek, ROXET). Roku 1997 byla ve výběrovém řízení vybrána firma Českobudějovické pozemní stavby jako zhotovitel rekonstrukce vily Na Sadech. Rekonstrukce byla zahájena v prosinci. Restituentovi byla vydána část zahrady Na Sadech. V letech 1998-1999 proběhla přestavba a rekonstrukce podle projektu Jana Stacha. Původní postranní terasy byly změněny v prosklené verandy. Při této rekonstrukci byla nově upravena také zahrada. V roce 2002 postihly tyto prostory povodně. Prostory byly zatopeny průměrně do výšky 170 cm.¹ V roce 2005 proběhly úpravy zahrady Na Sadech (stavba kolostavů). Na pozemku sousedícím se zahradou Na Sadech byla zahájena stavba 4-podlažního soukromého multifunkčního domu, která výrazně a spíše negativně ovlivní okolí budovy knihovny. Objekt je nemovitou kulturní památkou od 3. 5. 1958. Vila je NKP (= národní kulturní památka) s omezením: bez části zahrady p. č. 4432/2. Číslo rejstříku ÚSKP je 15207/ 3-823.²

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Zajímavě popsaná historie českobudějovických knihoven zde:

http://new.cbvk.cz/index.php?lang=CZ&s=ctenari&pg=historie