Jdi na obsah Jdi na menu
 


Čs. branná moc v roce 1938 /region S-ČB/

6. 11. 2013

Tímto článkem bych chtěl odkrýt další malý dílek do skládanky roku 1938 na (severním) Českobudějovicku. Další zmínky, fotografie atp. budou postupně doplňovány.

Samozřejmě je třeba také uvést tematicky příbuzné dřívější články na S-ČB:
* Opevnění jihočeské 2.HOP v kronikářských zápisech - zde jde o zmínky o čs. armádě ve velechvínském polesí na 2. HOP.
* Pěší pluk 207 a jeho úloha při obraně jihočeské 2. HOP (se zřetelem na úsek 146 Vitín)

BOREK

Daniel Kovář ve své knize poukazuje na dělostřelce z Českých Budějovic. Zmiňuje také zastřelení Friedricha Tippla u dvora Chyňavy (srv. článek Smrt učitele Tippla u Chyňavy + zbeletrizované podání).
Čs. vojáci byli v září 1938 ubytováni v Linhartově hospodě čp. 1 (Google street view), kde měli také kovářskou dílnu (tehdy tvořila většinu pohonu hipotrakce). Pan Linhart vzpomínal na jednoho obtloustlého kapitána, jemuž prý museli ostatní vojáci pomáhat na koně a nakonec mu k tomuto účelu stloukli dokonce dřevěný žebříček. Pro regionální zajímavost zde přepisuji příslušnou pasáž zajímavého článku p. Chmelíka, kde p. Linhart zavzpomínal právě na čs. vojáky:

Kapitán na lešení
"Naše hospoda byla taky důležitým strategickým místem", směje se pan Linhart při vzpomínce na vojenské ležení našich, německých a ruských vojáků.
"Nejraději vzpomínám na naše vojáky. Měli jsme je tu při mobilizaci v osmatřicátém roce. U klandru na dvoře přivazovali koně a na dvoře kouřila kovářská výheň. Velel jim poměrně mladej, ale tlustej kapitán. Musel vážit aspoň půldruhýho metráku. Vojáci ho ale měli rádi, aspoň o něm nemluvili nic špatnýho a dokonce se mu snažili pomoct. Jak byl ten kapitán tlustej, těžko se mu lezlo na kobylu. Vlastně se na ní nikdy sám nevyhoup. Tak aby se s ním pořád nemuseli dřít, sbili mu takové lešení. Vyšel po schodech a byl nahoře. Dodneška ho vidím, jak byl šťastnej... Jó, tady bejval život," vrací se penzista do doby, kdy nad vchodem visela cedule s nápisem "Linhartův zájezdní hostinec".

HOSÍN

V Hosíně byli dislokováni také vojáci děl. pluku z Českých Budějovic, neboť prý pro ně"městská kasárna nestačila". Velitelství bylo na místní faře (Z. Prokopová, Hosín).
Právě toto zeměpisné určení zřejmě mate, jak uvidíme dále. Existují i dobová fota zobrazující dělostřelce i s jejich výstrojí taženou hipotrakcí na hosínské návsi. Příslušná místa jde opravdu pěkně rozpoznat a vidíme, že se za ta léta moc nezměnilo. Fotografie zde ovšem zatím nebudeme publikovat (prvotní zdroj JC, foto ZT-Hosín). 

Hosínská obecní kronika opět zmiňuje případ Tippla (s. 88-89) a co je pro nás důležitější, popisuje právě období zářijové mobilizace a ubytování dělostřelců v obci:

* s. 88 - Mobilisace u nás.
Ještě než došlo k dohodě byla u nás 23. září 1938 v 10 hodin večer prohlášena mobilisace všech našich branných sil. Hned ráno a někteří již v noci ubírali se vojáci ke svým útvarům. Kasárny však nestačily pro tolik vojska a proto posílány jednotlivé útvary do okolních obcí. I Hosín obdržel vojenskou posádku a to 1 baterii dělostřeleckého pluku z Č. Budějovic. Velitelství bylo na faře, kancelář ve škole, kde bylo i skladiště veškeré vojenské výzbroje. Místnosti byly plné šatstva, obuvi, řemení, prádla a j. Skorem týden trvalo „oblékání” mužstva a teprve potom vyjela baterie s dvěma děly a patřičným počtem vozů „do pole”, ovšem jen do šumavských vesnic. Rota se vrátila asi po 10 dnech, ale v jiném stavu než odjížděla : Němci – vojáci pryč, Maďaři byli rovněž propouštěni a vojáčkové smutní. Odevzdávali všechny vojenské věci, pomalu se vytráceli do Budějovic, až i poslední povoz zmizel a mi — celý národ zůstal v celém světě osamocen, ochuzen. „Malá – ale naše” říkali jsme si pro útěchu v těch dnech, ale jak pozdější události ukázaly, ještě nebyla míra našeho utrpení dovršena.

Zdejší kronika farní je ještě o něco podrobnější (zmiňuje se nejen o Tipplovi, ale také o zabití vrch. fin. dozorce Frant. Zabilka)

* s. 519-520
Koncem září nastaly bouřlivé časy, republika naše byla donucena na svou obranu provésti mobilisaci. Ta byla vyhlášená v noci ve ¼ 11 – 23. září 1938 a ráno kde kdo rukoval – 25. září 1938 po obědě v neděli narukovalo do Hosína vojsko od 6. baterie a na faře celá baterie se strojila, byla zde 3 děla na dvoře u stodoly, zakryta slamou, vojenská kuchyně, kancelář, skladišti (v kočárovně), 2 důstojníci na noclehu (pánové : Jaroslav Malý, profesor gimnasia z Chomutova jako poručík a velitel) a druhým poručíkem byl p. Jaroslav Turek, studující práv z Benešova, který v březnu 1939 byl na doktora promován. Po celé vsi bylo vojsko nejen zde, ale i v Hrdějicích apod.
(...)
29/9 1938 vojsko odtud odtáhlo v noci po 11 hod. do Radomilic u Netolic – 5/10 1938 večer odstoupil p. president Dr. Ed. Beneš. a Němci zabrali okraje naší Republiky (Sudetsko) 8/10 1938 naše vojsko jim je, ač nerado vydati muselo, protože Francie a Anglie nedodrželi smlouvu a nás opustili, museli jsme ustoupit přesile – Tak se stalo, že 14/10 zase sem přišla 6. baterie, která odtud na hranice odjížděla. Přišli všichni – nikdo nebyl ani raněn ani nepadl, až na ně.Ordneři v lesích u Ktiše stříleli – resp. na poručíka p. profes. Malího. Vojsko bylo zde demobilisováno a 20/10 1938 už poslední vojáci odešli do civilu a domů. (Vel p. Jan Čížek byl jako vojenský kurát s vojskem u Prachatic. Náš čeledín – Bohuslav Sebroň – přijel také z vojny 23/10 1938.

pozn. ad. Hosín: Zde situace začíná být o něco zajímavější, neboť se podle dislokace dělostřelců u Netolic zdá (oproti poznámce níže), že skutečně šlo o dělostřelce, kteří patřili právě k oné 5. mobilizované divizi, která byla umístěna právě na Prachaticku (její SV bylo k 30. 9. 1938 právě v Prachaticích). Vzhledem k popisu se zdá, že naši "hosínští dělostřelci" měli podporovat právě postavení III/51 praporu. Mohlo jít tedy o dělostřelce od dělostřeleckého pluku 5 (I.-III. oddíl) nebo děl. oddílu II/105 (tedy od děl. pluku 105 ze Čtyřech Dvorů), kteří byli také oné 5. divizi podřízení. Vzhledem k určení farní kroniky jako "6. baterii" zřejmě půjdou dělostřelci časem přiřadit ke konkrétní jednotce. Je tedy jasné, že právě severně od Budějovic se měli dělostřelci zmobilizovat a poté byli odveleni na Prachaticko.
(HAMÁK – VONDROVSKÝ, Mobilizovaná československá armáda 1938, s. 58-61, mapka mezi s. 64-65).

HRDĚJOVICE

Zde byl ubytován oddíl 5. děl. pluku z Českých Budějovic. Mužstvo bylo rozděleno po vesnici (Alois Sassmann, Hrdějovice).

POZNÁMKA CELKOVĚ
Ve všech případech by se mohlo zdát, že jde s největší pravděpodobností o budějovický dělostřelecký pluk 5 (ovšem poznámka k Hosínu ?) podléhající v míru místní 5. divizi (od ledna 1938 5. pěší divize, za mobilizace Hraniční oblast 31). Od října 1937 velel této jednotce  plk. děl. Jan Tomášek. Tento dělostřelecký pluk byl za zářijové mobilizace přečíslován na dělostřelecký pluk 31 a jeho velitelství bylo společně s velitelstvím divize ve Veselí - Mezimostí. V naší oblasti tedy mohl být I./31 nebo II./31 děl. oddíl (III/31 oddíl byl dislokován v Číměři na Jindřichohradecku a podporoval postavení 29. pluku). Doplňme jen místopisnou poznámku k mírové dislokaci DP 5. Jeho domovem byla tzv. Horymírova/Masarykova dělostřelecká kasárna, která dosud stojí na budějovické Pražské třídě. (podrobněji srv. v článku Vojenské objekty posádky České Budějovice).
Pokud Sassmann tedy uvádí v září 1938 v naší oblasti děl. pluk 5, jde možná díky přečíslování pluku za mobilizace o zmatení pojmů. Jde tedy o označení pluku budějovického ? (tedy mírový DP 5, za mob. DP 31) Ovšem v rámci mobilizačního zdvojení vznikla vedle HO 31 také tzv. 5. divize (mobilizovaná) se SV v Písku (od 30. 9. v Prachaticích), která měla svůj vlastní dělostřelecký pluk 5. Podle kroničních zápisů se však nově zdá, že půjde právě o tento mobilizovaný pluk, patřící k 5. divizi na Prachaticku (tudíž má Sassmann správné označení).

zdroje:
Zdeňka Prokopová, Hosín. Historie a umělecké památky, České Budějovice 1997.
Alois Sassmann, Hrdějovice s Opatovicemi 1350 - 2000, Hrdějovice 2000.
Daniel Kovář, Borek 1805-2005. Procházka minulostí obce, Borek 2005.
HAMÁK Bedřich – VONDROVSKÝ Ivo, Mobilizovaná československá armáda 1938, Dvůr Králové nad Labem 2010.
Chmelík J., Jak se Borek málem stal Bídou (k objevu kaolinu, k historii zájezdní hospody). Putování, Českobudějovické listy 24. 9. 1993 - ONLINE.

válka.cz - děl. pluk 5
Brannamoc1938.eu - 5. pěší divize, zde i složení DP 5
Brannamoc1938.eu - děl. pluk 31 + výzbroj
Brannamoc1938.eu - 5. divize
jihogen - Borek