Jdi na obsah Jdi na menu
 


Drobné sakrální památky v okolí TS 1 /srovnání s K. Hlubučkem/

15. 2. 2013

Jako v celé české krajině se i kolem Trhových Svinů vyskytuje značné množství drobných církevních památek, ať už se jedná o různé křížky, boží muka nebo kapličky. Jsou to jedny z nejmarkantnějších zbytků barokní krajiny, kdy budování poutních míst a křížových cest bylo na denním pořádku.
Dodnes nám ale podobné "zbytky" připomínají původní vzhled a nezřídka i účel kulturní krajiny. Stále nám však, i když se díky ateizaci společnosti zapomněl jejich původní účel, zkrášlují krajinu a činí ji dle mého názoru útulnější a domáčtější. Často tak vznikají velmi příjemná zákoutí, kde by se člověk nebýt např. křížku ani při putování krajinou nezastavil. Při potulování se krajinou na ně pak lze narazit takřka na každém kroku. Některé nejsou zaneseny ani v současných turistických mapách...
Účelem 1. části tohoto článku nebude jen zdokumentovat současný stav, ale i porovnat jej se stavem v 50. letech 20. století, tak jak jej popsal Hlubuček Karel (1) jako "konservátor ministerstva školství, věd a umění pro státní památkovou péči v Trhových Svinech" ve svém díle Historické, umělecké a přírodní památky Trhosvinenska. Trhové Sviny 1. Po technické stránce se jednalo o desetilistový strojopis, vydaný v rámci tzv. Doudlebského archivu národopisného (který autor sám řídil) v Trhových Svinech roku 1951. Text je doplněn Hlubučkovými povedenými kresbami, které zachycují stav památek v jeho době. Ty se mohou sice z dnešního pohledu zdát schematické, ale přesně vystihují tehdejší podobu objektu. 
Z hlediska Hlubučka je tedy důležitá ohledně památek zejména jejich "řádná evidence". Soupis památek tehdejší trhovosvinenský okres podle autora do té doby neměl - starší podobná díla, alespoň zčásti zasahující do tohoto kraje, prý byla již v té době "dávno rozebrána" a v mnohém již neodpovídala tehdejšímu stavu (což je pochopitelné, stejně jako je dnešní stav jiný od tehdejšího Hlubučkova). Drobné církevní stavby prý také tyto soupisy vůbec nebraly do úvahy. Právě tyto dle Hlubučka díky dosavadní neevidenci mohly snáze přijít k úhoně a proto jim on ve svém spisku věnuje zdaleka největší pozornost.

Dle článku p. Jiřího Čajana z prosince 2009 (SKEN) můžeme dále doplnit mozaiku historie drobných církevních staveb v okolí TS. V říjnu 2009 byla dokončena renovace čtyř drobných sakrálních památek (dle naší databáze to jsou: boží muka L, sokl s křížem 19, boží muka D a malá boží muka 2). Práci provedl kameník Miroslav Švihla, obrázky má na svědomí Přemysl Vranovský. Dále bude info připsáno již přímo k jednotlivým památkám v části I a II.   

Několik slov obecně ke všem částem databáze. GPS jsou pouze orientační - odměřené dle mapy.cz. Foto v hypertextovém odkazu lze rozkliknout na lepší rozlišení. MAPOVÁ ČÁST je shodná pro části I-II. Umožňuje nám nejen sledovat hustotu sakrálních památek v okolí TS, ale i např. staré cesty atd. Soupis v částech II-III obsahuje zatím zdokumentované památky. Prvotně vycházím z mapových podkladů a terénního průzkumu. Řazení není dle žádného klíče, pouze značí přibytí do soupisu.
Legenda pro I. část: (Z) = zachováno, (N) = nezachováno
--------------------------------------------------------------
Pojďme se tedy postupně podívat, jaké drobné církevní památky tehdy Hlubuček zaznamenal. (záměrně jsme vynechali velké památky typu kostela Nanebevzetí P. Marie a kostela sv. Trojice + kaple se studánkou, které KH též popisuje). Některé památky jsou zničené či ještě stále nezdokumentované, což se budeme snažit napravit. 

A) kaplička v kostelní zdi chrámu Nanebevzetí P. Marie (Z) + kovaný kříž (N)
Podle Hlubučka byla (a je) tato kaplička z poloviny zapuštěna do silné chrámové zdi zvenku a to poblíž vchodu na "Kozí plácek" a nedaleko "jižní chrámové předsíně" (ten název může vést k mýlce, neboť dnes se Kozinovým náměstí, označuje tento prostor, ale skutečně se tak dodnes tomuto místu mezi dnešní farou a vstupem do kostela říká...). Je "půdorysu 1,75 x 1,25 m, zdobená profilovanou římsou se tří stran pod stříškou, prejzy krytou, v trojúhelníkovém štítu a pod výklenkem, na vrcholu s kamennou koulí."
Rekonstrukce kapličky proběhla v první polovině roku 2009 (štukatérství Reindl). Byla doplněna obrazem sv. Jana Křtitele (Podle původního vyhořelého kostelíka zasvěceného tomuto světci. Kostelík stál o několik metrů dále v místě dnešního kamenného kříže před kostelem, 17 ZDE) (TSL 7/2009, s. 5). Zrekonstruovaná kaplička byla vysvěcena dne 16. srpna 2009 (TSL 9/2008, s. 5).
Mezi vchodem k tehdejšímu hřbitovu (dnes již zrušen, je zde pietní park) a ke "Kozímu plácku" v jeho době také býval "pěkně kovaný železný kříž, rukodělná práce s rozvilinami a otevírací skříňkou." Je možné, že některý jeho podstavec se dodnes povaluje u zdi kostela v popisovaném prostoru.
FOTO únor 2013  (v porovnání i Hlubučkova kresba kříže vlevo nahoře)
GPS 48°50'29.754"N, 14°38'10.866"E

1.jpg
15241808_664452330399763_6587045769029304447_n.jpg

B) sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého a sv. Barbory (Z) na Žižkově náměstí
Hlubuček zde mj. zaznamenává i jméno sochaře Zachariáše Horna z Českých Budějovic (pracoval i na českobudějovické Samsonově kašně). Socha je postavená na "trojstupní schodiště s obdélníkovou základnou 105 x 83 cm" (tj. přístupné ze tří stran). Celá plastika je celých 480 cm vysoká. Na podstavci je nápis: "K WETSSIMu ZWELEBENÍ S:IANA NEPOM: JEST TENTO SLAVP WIZDWIZEN OD ZDEISSICHP:P KRAIANVW A ROZLICNICH DOBRODINCVW LETA PANIE 1722" (jednotka je zde nahrazena symbolem naděje = kotvy). Dodejme, že socha sv. Jana prý původně stála v dolním výklenku, teprve později byla přemístěna na vrcholek podstavce. Dříve také kolem dřevěná zahrádka. Původně uprostřed náměstí, poté přemístěn k hostinci "u Fantů" (Jožkovina), patrně v 60. letech 19. st. na současné místo, kde byla současně postavena i kašna (1864). Na místě, kde předtím stával sloup, byl vztyčen kamenný kříž (tedy ten dnes již zaniklý v poloze před dnešním "hotelem" ZDE). 2009 restaurátorské práce.
(srv. článek F. Slípka, Víme, kdo byl Jan Nepomucký ?, TSL 2/1993, s. 3 + Čajan Jiří, O svatém Janu na náměstí, TSL 10/2009, s. 9.)
FOTO (Hlubuček jej do svého spisu nenakreslil)
GPS 48°50'25.961"N, 14°38'15.009"E

2.jpg

C) kamenná sloupková boží muka před vchodem do Weisserova parku (N)
Zatímco altán v parku (Hlubuček ho označuje jako "Weyszerův sad") je zachován zřejmě takřka beze změn (zde vyšel před časem článek Weisserův park a špetka svinenského lékárnictví), boží muka před vchodem do parku jsou již dnes zcela zničena. Zbyl z nich po likvidaci pouze podstavec, který tam prý ještě delší dobu zbýval (ten je již dnes také odstraněn). Dle očité svědkyně muka porazil nákladní vůz při couvání a trosky zmizely neznámo kam (dost možná to bylo provedeno záměrně, známe tehdejší postoje komunismu k církvi apod.).
Díky Hlubučkovi můžeme tedy vidět jejich původní stav (viz. porovnání dole, výřez z dobových fot - archiv autora). Byla postavena na kamenném podstavci. Hlavní část muk tvořil sloupek rozměrů 30 x 40 cm "přitesaný do šestistěnu, výše do osmistěnu, s hlavicí čtyřbokou". V průčelí byla horní kaplička otevřena. Na vrcholu byla zlacená kamenná koule s jednoramenným kovaným křížkem. Celková výška božích muk byla 2,85 metru.
* GPS původního místa cca. N 48° 50.196'  E 14° 38.360' - pohled na špici parku via Google Street View (boží muka byla vpravo od pravého stromu vedle bývalé vstupní branky do parku - oba stromky jsou na dostupných starých fotkách samozřejmě malé :) + je zajímavé, že značka božích muk je na současné katastrálce stále, tj. na rohu parcely 1564/1)
+ poznámka: svinenská kronika dále uvádí, že boží muka byla v zahradě domu čp. 510 (naproti) ? - je tedy možné, že toto původní umístění bylo až druhotné ? (resp. po staré přestavbě onoho domu) - s dostupnou fotografickou dokumentací se toto zatím nepodařilo vyřešit... (viz. článek Popis města 1922)
Terš skica (v pozadí bez detailů domy čp. 508 a 509)

3.jpg

D) kamenná sloupková boží muka po pravé straně "svatotrojiční" cesty (Z)
Dle Hlubučka jsou osazeny na 43 cm vysokém přitesaném kameni. Celkově jsou tato boží muka vysoká 235 cm. Žulový sloupek je trojboký - u patky je šířka 40 cm, směrem nahoru se zužuje a rozšiřuje se v trojbokou hlavici. V průčelní stěně hlavice tehdy byl "na plechu malovaný obrázek sv. Trojice, zašlý". Na levé straně je reliéf božího oka, na pravé koule. Na vrcholu tehdy byla osazena "zlacená kamenná koule a kovaný křížek trojramenný" (dnes je tam již jen kříž bez koule). V současné době je zde lavička pro posezení a pěkný výhled do kraje. V roce 2007 (prostřední foto) ještě nerekonstruováno (dnes nový obrázek v průčelní straně hlavice).
Dodejme, že bm byla u křižovatky "svatotrojiční cesty" s dnes již zaniklou polní cestou ve směru od tehdejší cihelny (dnes zaniklá) k mlýnům Valše a Ficlovu/Trajerovu. V části mezi sinicí na Benešov a bm je stále cesta v terénu poměrně znatelná. (SITUACE na nákresu, zelenou tečkou bm)
pozn. 1: V roce 2009 byla b. muka celkově zrestaurována a v nice hlavice byl umístěn nový obrázek Nejsvětější Trojice.
pozn. 2: v srpnu 2017 byl při letní nepřízni počasí ohnut trojramenný kříž na hlavici božích muk: viz. foto FB Město TS historické
velmi pěkné FOTO klon2v
Terš skica
GPS 48°49'54.098"N, 14°38'11.143"E

4.jpg

E) boží muka zděná cestou ke kostelu Nejsvětější trojice (Z)
(dům těsně pod kostelem je bývalá hospoda, srv. odkaz na Zničené kostely.cz a velmi pěkné FOTO kkivikk)
Tato kaplička je dle Hlubučkova popisu "z cihel zděná, omítnutá, základny 75x69 cm". Je zdobená profilovanou římsou nad i pod výklenky ze všech čtyř stran. Na průčelní a zadní straně je trojúhelníkovitý štítek. Střecha je krytá prejzy.
skica Terš
GPS 48°49'29.851"N, 14°37'57.450"E

5.jpg

F) památník Majora Codla (Z) (FOTO kkivikk)
Mezi modříny (za Hlubučka byly 3, dnes 2) tvořil i tehdy tento jednoduchý kamenný kříž z roku 1866 "zdaleka viditelnou malebnou skupinu před poutním kostelem". Hlubuček kříž ale tenkrát bohužel nenakreslil. Na podstavci je černý nápis "Na Památku Majora Codla 1866" (v článku níže hist. pozadí). V roce 1927 kříž obnoven rodinou Borovanských.
článek Jiří Čajan, Kříž majora Codla, TSL 8/2018, s. 24 ONLINE

6.jpg

G) boží muka zvaná "Úmrtní" (N)
Po silnici směrem na Mohuřice, po levé straně silnice, na hrázi rybníka před čp. 276. Hlubuček popisuje jejich původní vzhled takto: "kamenný sloupek základny 36x20 cm, vysoký 97 cm, nahoře přitesaný do nízkého trojúhelníku, v mělce vytesané kapličce uzavřené okováním tvaru kříže, obrázek na plechu zcela zašlý". Obrázek si můžeme dnes udělat dle dobové ilustrace. Při terénním průzkumu se nepodařilo odhalit ani zbytky - dle popisu lokalizováno zatím dost nepřesně, nepomohly zatím ani staré mapové podklady. Ale je možné, že byly na hrázi rybníka blíže již dnes zaniklé cestě z rozcestí u božích muk k mlýnu Valcha/Trajerovu ? (resp. ona cesta se napojovala na hlavní silnici o něco málo před rybníkem, cca. zde: N 48° 49.76094' E 14° 37.83438' v lomení silnice)
skica Terš - alespoň orientace k silnici TS-Mohuřice 
GPS odhad ? N 48° 49.68258' E 14° 37.71186' (zhruba zde nad rohem rybníka jsou i na 3.VM !!)

7.jpg

H) zděná boží muka u silnice na Březí (N)
Další nezachovaná drobná památka byla původně umístěna u silnice na Březí, po pravé straně u křižovatky s polní cestou cestou k samotě "Kroupovec" (dnes u Kroupů - nedávno vyhořelo). Šlo o boží muka zděná. Omítnutý sloupek spočíval na základně 62x62 cm. To vše bylo 2,20 m vysoké "nahoře se tří stran vybíhající do trojúhelníku s lomenou stříškou a třemi výklenky".
Při terénním průzkumu se nepodařilo odhalit ani zbytky (pohled na místo pomocí Google Street View).
GSP odhad 48°50'20.845"N, 14°37'29.517"E

8.jpg

I) boží muka před čp. 554 (Z)
Nacházejí se v malém parčíku na křižovatce ulic Trocnovské a Zahradní.
Dle Hlubučkova popisu jde o "kamenný sloupek na základně 45x45cm, kulatý dřík objemu 95 cm" (myšlen obvod). Nahoře s čtyřhrannou kapličkou, která je na jednu stranu otevřená. Muka mají jednoduchý kovový křížek. Celková výška je 260 cm. Na patce je vytesaný letopočet 1867 (to ještě donedávna nebylo vidět). 
AKT: v červenci 2015 byla neznámým dobrodincem snížena úroveň terénu v okolí patky a můžeme tedy vidět dataci v celé své kráse !!!
FOTO v lepším rozlišení
stav 18. 7. 2015 - CELEK + DETAIL
GPS 48°50'29.519"N, 14°37'55.309"E

9.jpg

J) kaplička u silnice na Č. B. (N)
Podle Hlubučka tato kaplička byla vpravo od silnice u bývalých jatek (na místě dnes hotel Atos). Byla zděná s omítkou, o půdorysu 150x90 cm. Stříška byla pokrytá taškami. Zdobená byla bohatě profilovanou římsou "se tří stran pod stříškou i v trojúhelníkovém štítě".
Při terénním průzkumu se nepodařilo odhalit ani zbytky (pohled skrze Google Street View - zatím ani neexistuje stará fotodokumentace)
GPS odhad 48°50'40.106"N, 14°37'47.110"E

10.jpg

K) sloupek s křížem u lávky v dnešní Jeronýmově ulici (N)
Další nezachovalou památkou je sloupek s křížem, ke kterému jste se tehdy dostali z "náměstí kolem fary a hřbitovní zdi k lávce přes potok" (neplést s dnešním umístěním fary - původní objekt chátrá). A těsně u této lávky přes tzv. "Farský" potok měl sloupek být. Sloupek byl vytesaný z kamene a vysoký 207 cm s kruhovou základnou o "objemu" 137 cm (myšlen opět obvod). Výše se sloup měnil v osmihran. Nahoře se vše zužovalo v osmibokou stříšku se "silným křížem velmi krátkých ramen a malou kapličkou v jeho středu".
pohled Google Street View
GPS odhad 48°50'35.414"N, 14°38'13.935"E

11.jpg

L) boží muka "Na kameni" (Z)
Cestou od Velkého rybníka polní cestou doprava z hlavní silnice se i dnes dostanete na rozcestí k Šináglovu (Hlívkovu) a Hanzlovu (Denzingrovu) mlýnu k malebným božím mukám. Hlubuček je popisuje jako "na nepravidelném balvanu postavený, z kamene tesaný sloupek čtvercové základny 44x44cm, 2.12 m vysoký, uží se v osmihran, nahoře rozšiřuje v kapličku čtyřbokou, se štítky do trojúhelníku zvednutými, na dvě strany otevřenou, se stopami zašlého polychromování. (pozn *) Kovaný křížek dvouramenný". (* omalování, zdobení barvami)
Z tohoto místa je nádherný rozhled do kraje a je zde pěkná atmosféra. K jejímu vychutnání přispívá také lavička, na kterou je možno usednout (ta byla v minulosti nenechavci odcizena).
Podle Země zamyšlené Ladislava Stehlíka postavili boží muka přímo do kamenné mísy a pověst vypráví o jistém kameníku, zničivším jiný kultovní kámen v olešnickém polesí, že si po hrozných snech a útrapách sáhl na vlastní život. Jiná říká, že jsou v kamenné míse umístěna na památku dívky, která byla vyslýchána a následně umučena vojáky za třicetileté války kvůli jakýmsi klíčům od bůhvíčeho...
Pozn. Boží muka dostala v r. 2009 po více než sto letech opět rohový sloupek v hlavici a obrázek Svaté Trojice.
6/2017 - boží muka očištěna autorem od lišejníků apod.
FOTO letní zde
FOTO v oku starého fotoaparátu (foto autor 35 mm)
GPS 48°50'2.624"N, 14°38'55.209"E

12.jpg

M) kaplička u polní cesty ke Kudrlovu hamru (Z)
Od předchozí památky jste se tehdy polní cestou mohli dostat ke Kudrlovu hamru (ODKAZ na článek - zde rovněž lépe vysvětlena situace oné cesty). Cesta dnes již neexistuje a tak je kaplička veřejnosti poměrně skryta v polích před Hamerským rybníkem. Okolí je ovšem velmi malebné.
Kaplička je zděná s omítkou a "taškami krytá, půdorysu 172x116 cm, s dvěma výklenky nad sebou a štítkem trojúhelníkovým". Původní křížek byl už tehdy nahrazen novým litinovým.  
FOTO v lepším rozlišení
GPS 48°49'47.795"N, 14°39'12.074"E

13.jpg

--------------------------------------------------------
Poznámky pro části I-III
1 - ke Karlu Hlubučkovi - www.shscms.cz, Jan Štifter - Karel Hlubuček (1905 - 1968), www.muzeumcb.cz, Krejča František, Vlastivědný badatel Doudlebska Karel Hlubuček, Výběr 44, 2007, č. 2, s. 168-184.

Literatura a zdroje
Hlubuček Karel, Historické, umělecké a přírodní památky Trhosvinenska. Trhové Sviny 1 (rukopis), Trhové Sviny 1951. (odsud přejaty dobové kresby)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Samsonova_ka%C5%A1na
Čajan Jiří, Oprava drobných sakrálních staveb, TSl 12/2009, s. 6
vlastníterénní průzkum a dokumentace

mapy
http://mapy.opevneni.cz
list České Budějovice 4453, Vojenský zeměpisný ústav v Praze 1929, 1:75 000, ONLINE cbvk.cz
Wandkarte des politischen Bezirkes Budweis, 1:25 000, Budweis 1895: Deutsches pädagogisches Verein. Sign. MA-82-7 část 1 a část 2 online.
Generální Štáb ČSLA, M-33-114-Ad, 1:25 000,  první vydání 1954, online