P. K. modeling and history web

Ve čtvrté části našeho povídání se podíváme na zajímavé vodní stavby západně a jihozápadně Trhových Svinů. Vzhledem k zatímnímu nedostatku informací se budeme muset spokojit téměř pouze s popisem dnešního stavu těchto staveb /proto také budou sloučeny do jediného článku/. Je třeba také poznamenat, že všechny dnes svým významem, atraktivitou i zachovalosti v této oblasti západně a jihozápadně Trhových Svinů zastiňuje Buškův Hamr. Při pohledu na mapu je zřejmá vzájemná poloha všech těchto 3 staveb.

SRV. FOTOGALERII se stavem z počátku května 2012 !!! 
/provedena aktualizace z února 2013 - náhony Trajerova mlýna - Klenský potok a Valchy/

Otázkou je, proč oba mlýny měly stejné jméno. Je možné, že po smrti jednoho z mlynářů, ten druhý pozůstalý mlýn odkoupil/zdědil, dále že na druhém mlýně hospodařil např. otec a syn (tj. že druhý mlýn by odkoupen pro potřeby mladšího mlynáře po smrti zdejšího).
Pozn 1: mlynář Jan Trajer je zmíněn v Chytilově adresáři z r. 1915
Pozn. 2: Na tomto místě bychom se mohli obecně zastavit u pojmenování mlýnů. Jména mlýnů se často objevovala na starých mapách a i dnes dotváří kolorit krajiny i tam, kde již mlýny zdaleka nestojí (např. "Na Mlýnech" apod.). Většinou tak dnešní jména mlýnů obvykle pocházejí od posledních majitelů. Obecně lze rozlišit několik kategorií mlýnských jmen: 1/ podle majitelů a to současných nebo předešlých, 2/ dle obcí, 3/ podle zařízení nebo výroby, 4/ podle zařízení, z kterého mlýn vznikl nebo 5/ jména, sahající hluboko do minulosti.

A/ Trajerův mlýn na Klenském potoce (Trhové Sviny č. p. 201, GPS: 48°49'33.436"N, 14°37'23.090"E)
Mlýn leží na Klenském (Dluhoštském) potoce asi 2 km jihozápadně od Trhových Svinů směrem na Mohuřice a Slavče. Dle historických map se dříve tento mlýn nazýval Ficlův Mlýn, Ficův Mlýn, Ticlův Mlýn, Ficlmühle, Ficův Mlýn, Titzlmühle, Ficlův Mlýn, Fitzelmühle, Fitzel M., Ticlův Mlýn (srv. digiarchiv - odkaz dole)
* 1. voj. mapování (1764-1768 a 1780-1783), 1:28 000 - zobrazen jako "Fitzel m"
* stabilní katastr 1826 - 1843, 1:2 880 - jako "Fitzel Mühle"
* 2. voj. mapování 1836-1852, měřítko 1: 28 800 - jako "Fitzel M"
* 1869, 1:144 000 - jako "Peschek" ?
* III. voj. mapování, 1877-1880 (Čechy), 1 : 25 000 - "Fitzl M"
* topo s52, 1:10 000 - jako "Trajerův mlýn", stejná akorát 1:50 000 - jako "Traierův mlýn"

K roku 1930 - Trh. Sviny čp. 201, Jan Trajer, mlýn, 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,07 m3/s, spád 5m, výkon 3HP

Díky otisku stabilního katastru (obrázek nahoře) můžeme vidět, jak mlýn vypadal v 1. polovině 19. století. Celý komplex tvořily 4 objekty, z toho 3 převážně kamenné a 1 ze dřeva (je možné, že právě to byla krytá mlýnice pro mlýnské kolo, neboť tato část přiléhá k náhonu, nebo stodola, vysvětlivka mapy stab. katastru to uvádí jako hospodářskou budovu - označenou žlutě). Všechny k sobě přiléhaly zdmi, ovšem komplex byl otevřený na severozápadní straně. Je zajímavé, že tehdy neprocházela cesta, tak jak jsme zvyklí, ale odbočovala pouze doprava na Lniště (Elnischt). Kolem mlýna se rozkládalo několik pastvin (označené jako W = Weiden). Je zajímavé, že zde není vyznačena jakákoliv příjezdová cesta (tedy myšleno odbočka z polní cesty od Svinů, která je na otisku značena). Ke konci 19. st. už byla situace dle mapy z r. 1895 (1:25 000, obr. dole) trochu jiná. Přibyla zde cesta ze směru od sv. Trojice na Lniště (ta byla zřejmě upravenější než výše jmenovaná). Na křižovatce prodloužené cesty od Valchy také vznikl roku 1865 kamenný kříž (který je na mapě také vyznačen).  

Dnes můžeme mlýn vidět po modernizaci. Vodní turbína zde totiž sloužila a slouží jako zdroj elektrické energie (dnes pro pohon rámové pily na pořez jehličnatých stromů). Můžeme také upřesnit dnešní technické parametry. Malá vodní elektrárna je napájena stavidlovým jezem do suchého náhonu o délce 500 m se spádem 7,4 m. Jejím pohonem je Francisova spirální dvojitá turbína (při generálce a před spuštěním). Celkový instalovaný výkon je uváděn 12,6 kW. Na tento systém byl mlýn překonvertován v roce 1941, dále po generální rekonstrukci vše funguje od r. 2000 (p. Šnejd).
Nedaleko prochází také NS Trhovosvinensko, 5. zastávka se jmenuje přímo "U Trajerů mlýna". Od kraje lesa je na objekt mlýna velmi pěkný výhled, je jasně vidět celkové usazení mlýna v údolí (stejně tak z opačné strany údolí - od zákruty silnice vede dolů za svodidlem cesta a po několika krocích se nám otevře pěkný rozhled z kraje porostu - odsud lze také dalekohledem hezky vidět oddělení náhonu od potoka). Od křižovatky na Lniště však dostanete komplexní pohled na celý areál. Bohužel mlýn je dnes po přestavbách (lze ale při pozornějším pohledu odlišit původní části komplexu) a v soukromých rukou (viz. kontakt na odkazu níže, zřejmě je možná prohlídka), a tak se lze nejblíže dostat směrem ze svahu od lesa "U Svaté Trojice" nad objektem. Odtud však můžeme vidět velmi názorně funkci náhonu (který se odpojuje od potoka po přehrazení jezem několik stovek metrů od mlýna). Hráz náhonu je ze skládaných kamenů. Dále jde voda skrze modernizovaná betonová vantroka na Francisovu turbínu (srv. výše). Vantroka jsou dnes překryta částečně dřevěnými pražci. Je ovšem zážitek vidět náhon stále plný vody a slyšet k tomu hučící turbínu.
Aktualizace II. 2013: Při minulém průzkumu nebylo možné prozkoumat vzhled jezu a celé délky náhonu. Jez je přibližně necelé 3 metry široký a je rozdělen na třetiny dvěma zapuštěnými kolejnicemi (postranní jsou zapuštěny v opěrných betonových zídkách). Právě do drážek v I profilu kolejnic je možné vsouvat požadované množství dřevěných prkének, pomocí čehož se reguluje výška vody v náhonu a průtok potoka dále. Pohyb po kraji lesa je poměrně nebezpečný. Pád do náhonu z okraje porostu by asi nebyl to pravé (za mokra hrozí uklouznutí). Za jezem směrem ke mlýnu je již hladina náhonu znatelně klidnější. Podél lesa se dostaneme zpět ke mlýnu. Oproti minulu jsem si všiml něčeho jako schůdky do náhonu - je možné, že se v létě náhon mění na koupaliště dětí současného "mlynáře" ? (zvětšete si snímek)

B/ Valcha (Trhové Sviny čp. 229, GPS: 48°49'45.238"N, 14°37'27.428"E)
Dříve také "Na Valše", "Valchářův" (Louženský-Reitinger, Z jihočeských mlýnů)
*III. voj. mapování, 1877-1880 (Čechy), 1 : 25 000 - "Walcha M", též mapa 1895, 1:25 000
* mapa ČSR, 1:75 000 - "Valcha", stejně tak Bělohlavova mapa 1:75 000

Už název samotný teoreticky naznačuje, že zdejší místo mělo možná kdysi něco společného s praním textilií. Valcha byla obecně také provozovna na zplsťování sukna. Valchováním se docilovalo jeho homogenní struktury a současně docházelo k odmašťování a vypírání nečistot, které surové sukno obsahovalo... Je pravděpodobné, že zdejší mlýn vznikl právě ze zařízení takového druhu.

Se zdejším mlýnem je spojen také zajímavý příběh Eduarda Peclinovského (uvádí se i Pecinovský, zvaný také Eda Pecina), který přímo z tohoto mlýna pocházel. Byl to po celých jižních Čechách známý krajánek (což byli mlynářští učedníci, kteří neměli práci, nebo mlynáři, kteří nějakým způsobem ztratili svůj mlýn a byli tak nuceni putovat po mlýnech, kde za práci nebo zajímavé povídání, bavení chasy a mlynáře dostávali jídlo a nocleh a tzv. "fedruňk" v podobě pár drobných na cestu). Měl pocházet ze šlechtického rodu (Pecina sám se prý tím nikdy neopomněl pochlubit), údajně byl jeho předek popraven r. 1621 na Staroměstském náměstí (Peclinovský z Pecinova). Jako krajánek působil celkem 14 let. Měl pět sourozenců, bratr Lojza byl nucen se stát krajánkem také, poté co na Valše stal mlynářem jejich nejstarší bratr Emanuel Peclinovský (srv. Chytilův adresář 1915 - zde zmíněn ještě Peclinovský Jan). Ostatním tak nezbylo nic jiného. Celkem úsměvně až sarkasticky působí pak zmínka pamětníka, totiž že "zalíbilo se mu to mlynářský řemeslo, a to krajánkování a chození, že se od toho prostě nemohl odpoutat od svého vyučení až do své smrti byl mlýnu věrný". Pecina byl prý vždy vtipný a hovorný řečník. Prý také působil 3 roky jako stárek (zástupce mlynáře) ve mlýně v Rostově na Donu. Zemřel v 95 letech (uvádí se také 92 let) na Dobré Vodě u Českých Budějovic někdy kolem roku 1950. Utopil se prý pod jezem, když plul lodí přes řeku.  

K roku 1930 se zde uvádí majitel Vilém Hnilička, už se zde nemlelo, ale probíhala zde výroba hraček. Bývalý mlýn měl 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,08 m3/s, spád 3,5m, výkon 2,4 HP.

Zajímavé je, že se sice objekt označuje jako mlýn, ale dle otisku stabilního katastru (1826 - 1843, 1:2 880) nevede k objektu žádný náhon ani nic podobného. Je možné, že tehdy ani později zde žádný nebyl a že objekt sloužil jen k výše uvedenému účelu valchy, nebo i ta možnost, že náhon byl zbudován až po polovině 19. století. Tomu však odporuje to, že při dnešním terénním průzkumu nic podobného nalezeno nebylo. Ale přiznejme, že rybníček jihovýchodně od objektu mohl náhon dost dobře napájet (je i na dobové mapě). Je možné, že se z objektu stal mlýn až později.
Otisk stab. katastru (obr. nahoře) nám také ukazuje, jak objekt vypadal v 1. pol. 19. století. Příjezdová cesta k objektu směřovala od Svinů ze severu a Klenský potok zřejmě překračovala brodem (není vyznačen žádný most). Kolem objektu jsou opět pastviny. Komplex tehdy tvořily 4 objekty (2 kamenné-obytné a 2 dřevěné-hospodářské). Z východní strany vše bylo zřejmě otevřené a ze západu byl vjezd bránou (?, je zde vyznačena pouze zeď). Mapa z roku 1895 (srv. mapa nahoře u Traj. mlýna) už ukazuje evidentně proměněnou situaci. Původní příjezdová cesta byla zřejmě již prodloužena směrem na Mohuřice. Navíc k Valše směřuje zdá se polní cesta, která odbočuje z polní cesty směřující od Svinů k Trajerovu mlýnu.
Dnes je hned vedle areál bývalé úpravny vody. Objekt sám se zdá velmi dobře udržovaný a stále obývaný. Těsně nad objektem se zdá být zbytek možná (kdysi retenčního) rybníčku ? Zajímavé jsou zde prvky opěrných sloupů na jižní části objektu. Ta je také o patro převýšena a je možné, že to je právě bývalá mlýnice, kterou bylo nutno modernizovat při přechodu na modernější složení. Brána v západní zdi je momentálně zaslepena kamením. Zajímavé jsou také trojúhelníkové průduchy ve štítu severní části komplexu. Celé okolí bývalého mlýna je velmi malebné (a asi nejlépe dostupné po trase stezky NS Trhovosvinensko, jejíž sedmou zastávkou je právě Valcha). Za šplouchání potoka můžete přemýšlet, jak to zde vypadalo asi kdysi...
Aktualizace II. 2013: Po delší době se konečně podařilo vyjasnit, kudy vlastně u Valchy probíhal náhon. Nahrála tomu i příznivá vegetační situace, která při minulém letním průzkumu moc přijatelná nebyla. Poměrně nedaleko mlýna asi cca. 150m je zajímavě řešený jez, který vzdouvá vodu do poměrně krátkého náhonu, který směřuje do retenčního rybníka. Převýšení náhonu v místě jezu je cca. 1m. Spolu s tajícím sněhem to byl impozantní pohled na spoustu valící se vody. Množství vody v náhonu lze regulovat pomocí betonové hráze s vyjmutelnými dřevěnými šoupaty. Evidentně je toto zařízení stále používáno nynějšími majiteli Valchy. Po pár krocích a pohledu zpět je vidět už opravdu poměrně velké převýšení náhonu. Po stranách náhonu vidíme i kamenné mezníčky, vymezující pozemek. Po chvíli těsně za dřevěným můstkem se náhon vlévá do rybníka. Bohužel se již nepodařilo zjistit, jak náhon pokračoval z rybníka přímo k mlýnu.

C/ Johnův/Trajerův mlýn na Keblanském potoce (Březí č. p 29, GPS: 48°50'13.328"N, 14°35'52.497"E)
Zajímavé je, že tento mlýn je sice na starších mapách obvykle vyznačen, ale nepojmenován.
* "Mikšálův mlýn" - dle III. vojenského mapování 1877-1880 (Čechy) , měřítko 1 : 25 000
* 1895. 1:25 000, vyznačen x ale nepojmenován.
* topo s52, 1:10 000 - jako "Traierův mlýn"
* dnes také jako "mlýn Trajerův rybník" 
* 2013 přejmenováno na Johnů mlýn - změněno i mapy.cz http://potoky-trhovosvinensko.blog.cz/1309/traieru-mlyn-na-keblanskem-potoce-prejmenovan-na-johnu-mlyn

K roku 1930 mele v Březí čp. 29 Matěj Pancíř. Mlýn měl 2 kola na svrchní vodu, průtok 0,082m3/s, spád 3m, výkon 4,12 HP.

Abychom byli přesní, tak mlýn neleží přímo na výše jmenovaném potoce. Potok však napájí rybník Mezilesí /je tedy retenční, zásobní/, ze kterého teče voda přímo do náhonu, navazující na severozápadní hraně hráze. Náhon tak protéká přímo mlýnským komplexem (turbína krytá turbínovým domkem) a poté pod silnicí (tj. jsou zde dva můstky těsně za sebou).
Podle atlasu obnovitelných zdrojů je zde i dnes kašnová Francisova turbína Union dříve využívaná pro pohon mlýna o výkonu 6 kW. Tu pohání krátký náhon pod hrází rybníka o spádu 3 m. Opětovně byla turbína zprovozněna v roce 2000 (p. John - p. Trajer byl jeho nevlastní otec. Je zde možnost návštěvy pouze pro odbornou veřejnost).
Dnes tato stavba evidentně slouží k soukromým ubytovacím účelům, čemuž také odpovídají stavební úpravy. Pěkný pohled na celý komplex je z hráze zmíněného rybníka i ze silnice na Něchov. Celé okolí ve spojitosti s rybníkem a jeho vodní hladinou je značně romantické (na břehu blíže Svinům se nachází moderní chata se zřejmě poměrně velkou ubytovací kapacitou - odsud je hezký pohled na mlýn přes vodní hladinu). Nadále lze však sledovat původní rozložení objektů i trasu mlýnského náhonu. Je zde pěkně vidět turbínový domek. Pozorný pozorovatel zahlédne také o její stěnu přivrácenou k silnici opřený původní mlýnský kámen a také patníčky vymezující pozemek u mlýnského náhonu. Zajímavý je také zdejší památný jilm u silnice.

POZN: U VŠECH TŘÍ OBJEKTŮ DBEJTE NA TO, ŽE JDE O SOUKROMÉ OBJEKTY !
RESPEKTUJTE OZNAČENÍ SOUKROMÝCH POZEMKŮ APOD. !!!!

-------------------------------------------------
Literatura a odkazy:

Seznam vodních děl k roku 1930, stav koncem roku 1930, sešit 2, Praha 1932.

Svinenský poutník část I., Trhovosvinenské listy 1/2009, s. 4.

srv. Eda Pecina: Jiří Louženský - František Reitinger, Z jihočeských mlýnů, České Budějovice 1985.

http://calla.ecn.cz/atlas/detail.php?id=322

http://calla.ecn.cz/atlas/detail.php?kat=1&id=324

http://digi.ceskearchivy.cz/DA?id=28460&doctree=1zt&menu=4

http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_pam%C3%A1tn%C3%BDch_strom%C5%AF_v_okrese_%C4%8Cesk%C3%A9_Bud%C4%9Bjovice

http://mve.energetika.cz/uvod/valcha.htm

http://digi.ceskearchivy.cz/DA?id=28471&doctree=1zv&menu=4

mapové podklady - srv. odkazy ZDE dole