P. K. modeling and history web

O mlýně v Pěčíně v krátkosti v původním rozsahu informací informoval pro jeho blízkost k Trhovým Svinům již článek č. V v roce 2012. V roce 2016 došlo k přehodnocení dosavadních poznatků o mlýnech v Pěčíně. Onen Wolfův mlýn byl totiž původně zaniklé čp. 1 a 2. Tedy mlýn donedávna ještě pojmenovaný na VM.cz jako Wolfův mlýn se stává nyní bezejmenným a nevíme o něm bohužel téměř vůbec nic. Téměř všechny dříve níže uvedené informace tak patřily správně k již dnes zničenému Wolfovu mlýnu (viz. dále). Článek bude uzpůsoben novým poznatkům a stejně tak i postupně záznamy v databázi na VM.cz (vytvořen skutečný Wolfův mlýn, přesunuty informace a současný druhý mlýn v Pěčíně přejmenován).
viz. také poznámka ZDE v článku
aktuální situace poznatků shrnuta na mapě ZDE

1/ bezejmenný mlýn v Pěčíně - dnes ev. č. 3 (GPS přibližně 48°48'44.922"N, 14°40'20.754"E, vodnimlyny.cz)

V prosinci 2013 byla konečně nalezena první mlýnská stavba v Pěčíně a tento článek přinášel podrobnosti o jejím tehdejším stavu. Na stav a vůbec existenci tohoto bývalého mlýna zde na webu upozornil komentář p. Sofie Týnské v návštěvní knize. Bohužel tehdy se umístění mlýna terénním průzkumem nepodařilo odhalit (hledáno na špatném místě).

Bezejmenný druhý pěčínský mlýn leží na Svinenském potoce a to poněkud jihozápadně centra vsi. Dnes je z něj dnes bohužel stavba, která již nemá s mlýnem mnoho společného a vypadá spíše jako modernější chalupa (podzim 2016 ještě více přestavěna). Lze tvrdit, že z původní podoby toho opravdu mnoho nezbylo a přímo na místě nebyl tehdy jasný ani původní půdorys celého areálu. Mlýn je dnes tedy přestavěn na rekreační objekt. Zleva se dá po betonových schůdcích sestoupit pod úroveň terénu, vpravo je původní zeď s dveřmi zřejmě do bývalého sklepa statku. Vlevo jsou dále zbytky zdí s relikty střešních kulatin. Dispozici celého areálu si můžeme představit dnes již pouze podle map, leteckých snímků z 50. let a katastrální mapy. Na severní straně objektu (směrem k silnici) vidíme možná zbytek brány (?). Sledoval jsem náhon (nalezeny 3 zbytky srážek) ,ale bohužel tenkrát se již stmívalo a začátek náhonu zůstal nenalezen. Je zajímavé, že náhon je dokonce zakreslen v dnešní mapě a to dokonce jako "zavodněný". Přitom již dávno neslouží svému účelu, je suchý a před bývalým mlýnem i zasypaný. Na mnoha místech náhonu jdou znát i zbytky valu náhonu vyztužené kameny. Od mlýna směrem k potoku/silnici je dosud dobře čitelný odvodní kanál. Asi po 20 metrech se strouha napojuje opět na Svinenský potok a společně s ním prochází pod silnicí pod starým klenutým mostkem.

Je zajímavé, že dle dobových podkladů se zdá, že stávající stavba je pouze zbytkem mnohem většího areálu. Mlýn je zobrazen již na I. vojenském mapování z let 1763-1787. Podle mapy z r. 1895 byl také vlevo od mlýna poměrně velký rybník a na mapě to vypadá, že byl i retenční ? To ovšem neodpovídá nálezům z terénu, kdy náhon jde víceméně typickou cestou a vyrovnává převýšení a zároveň dává potřebný vodní spád. Je tedy pravděpodobné, že náhon přiléhal přímo ke hrázi. Na klasické mapě z roku 1929 je mlýn rovněž vyznačen. Dle mapy topo s52 a kontaminace ještě v 50. letech celý areál uzavřeného půdorysu stál vcelku. Mapa v měřítku 1:10 000 dokonce zobrazuje onen již suchý náhon a odvodní kanál.

Porovnání současného a stavu cca. počátku 50. let - v ortofotomapě vidíme současné objekty prolnuté s mapou katastrální (červeně - současné pozemkové parcely, žlutě - hospodářská budova, zřejmě pila, zbytky v terénu, modře - plocha náhonu a odtokového kanálu). Parcelace kupodivu odpovídá původnímu členění areálu (šedě - obrysy dle leteckého snímku z cenie). Zdroj: cuzk, cenia (v plném rozlišení ZDE)

2/ Wolfův mlýn, bývalé čp. 1 a 2 - dnes zničený (na pc. 2/1, GSP cca. 48.8181164N, 14.6675433E, vodnimlyny.cz)

Existenci tohoto mlýna mi potvrdil kolega Salva a pamětníce přímo na místě (který také má na svědomí rekonstrukci obou kapliček v okolí bývalého mlýna). Mlýn se tedy nacházel na severním konci vsi u dnešního stávajícího srubu (pc. 51). Zbytky mlýna měly být zbořeny až kolem roku 2010, kolem roku 1990 měly být budovy ještě v poměrně dobrém stavu. Jako památka původního stavu zde zbyla již jen zmíněná kaplička (památkově chráněná ÚSKP 103781 , znicenekostely.cz) nad starou uvozovou cestou (která je dnes soukromá ke srubu). Zmíněný kolega tehdy ruinu mlýna procházel a dispozicí odpovídala onomu výřezu z dobové pohlednice níže.
-----------------------------
pozn. památkově chráněná jsou v Pěčíně ještě boží muka ÚSKP 34443/3-461

Mlýn je zobrazen již na I. vojenském mapování z let 1763-1787, kdy nad budovou byla již tehdy značka pro kapličku. Na otisku stabilního katastru (dole) vidíme vlevo od cesty dvě usedlosti, z nichž uzavřená usedlost mlýna bylo právě č. 1-2 (ale dost možná i č. 3 patřilo k mlýnu ?). Pod mlýnem byla křižovatka obou pěčínských návesních cest (tj. po obou březích potoka, většina usedlostí na Z obce již zanikla vyjma č. 7 a 10). Udává se, že před 2. sv. válkou bylo v Pěčíně 38 domů !!! Zmíněná úvozová cesta s kapličkou pak podél východní obytné/kamenné části mlýna pokračovala SSZ směrem až k Marouškovu obecnímu dvoru a rejtskému hamru (dnes je přerušena pastvinou těsně za srubem). Č. 1 byla zřejmě hospodářská budova, převážně dřevěná.

Na prolnutí katastrální mapy se současnou ortofotomapou je stále dobře vidět rozsah původních parcel. Mlýnu tedy náležela pc. 2/1 (kteru cuzk stále eviduje jako zbořeniště a zastavěnou plocha a nádvoří). Nynější cesta bývalou parcelu mlýna do úhlu obchází (resp. prochází mezi mezi pc. 2/1 a 3) a není zaznamenána v kat. mapě. Ta se drží stále původního stavu (odbočuje za srubem na hráz rybníka a severně k Marouškovu dvoru (popisovaná cesta je na kat. mapě stále částečně viditelná, otázkou nakolik je znatelná stále i v terénu). Bohužel z žádných podkladů zatím nevyplynula situace náhonu a odtokového kanálu.

Z historie Wolfova mlýna

"1424 wird Welfl aus Hoid als Unterstundsgeber der Straßenräuber genannt" - Straßenräuber je loupežník, Unterstand je přístřeší, útulek, zázemí. (kronika Pěčín, digi.ceskearchivy.cz/)

K roku 1855 se uvádí Maria KOLLER, dcera Jana Kollera mistra mlynářského v Pěčíně č. 2 a jeho ženy Žofie roz. Hartelové - http://jihoceske-rody.eu/rody/kategorie/index/svobodni/mlynari/

Prvním strojem v Pěčíně byla řezačka (Häckselmaschine) ve mlýně. Následoval žentour (Göppel), řezačka řepy (Rübenschneider), široká mlátička (Breitdreschmaschine).

Od Martina Kollera roku 1869 koupil mlýn Thomas Wolf v ceně 8000 zlatek. Byl v zuboženém stavu, takže roku 1872 došlo k přestavbě a modernizaci.
(kronika Pěčín, digi.ceskearchivy.cz/)

sčítání lidu 1890 (digi.ceskearchivy.cz)
č. 1 - Thomas Koller - Schneider = krejčí
č. 2 - Thomas Wolf - Müller, Meister + Katharina Wolf

sčítání lidu 1900 (digi.ceskearchivy.cz)
č. 1 - Thomas Koller - Mühlbesitzer = vlastník
č. 2 - Thomas Wolf + Katharina Wolf

sčítání lidu 1910 (digi.ceskearchivy.cz)
č. 1 - Thomas Koller
č. 2 - Martin Wolf - Müller, Walburga Wolf

sčítání lidu 1921 (digi.ceskearchivy.cz)
č. 1 - Thomas Koller - krejčovský mistr (Schneidermeister)
č. 2 - Martin Wolf, Walburga Wolf - Müllerei, Müllereimeister (mlynářský mistr)

Stav 1930 : Pěčín č. 2, Walburga Wolfová, mlýn a pila, 2 kola na svrchní vodu, průtok 0,145 m3/s, spád náhonu 4m, výkon 5 HP
Tedy dá se očekávat, že WW byla vdovou po svém muži mlynáři a převzala hospodářství, jako se to dělo i jinde ?

Dole vidíme mlýn ve výřezu z dobové pohlednice (Wolfsmühle). Bohužel pohlednice je stažena pouze z webu a tak není k dispozici lepší rozlišení.

Z další historie mlýnů v Pěčíně
První konkrétní informace byly nalezeny v knize Dílo a život mlynářů a sekerníků v Čechách. Na s. 156 je uvedeno, že šlo původně o čp. 9 (prý zde byla i mlýnice) na pravém břehu Pěčínského potoka. Jde tedy pravděpodobně právě o ten bezejmenný mlýn ?
V roce 1534 i 1564 se v Pěčíně udává 5 sedláků a 1 mlynář, ke mlýnu patřila pole kolem směrem na Žumberk.
K roku 1599 se v Pěčíně uvádí jakýsi "Sebastian mlynář" s majetkem o výši 108 kop.
Rody stěhovavých povolání uvádí v Pěčíně k roku 1757 (dle tereziánského katastru) mlýn o 1 vodním kole. (Císařský otisk se nedochoval.)
Chytilův adresář udává v Pěčíně k roku 1915 tyto dva mlynáře (neboli "Müller"): Kratochvil Franz a Wolf Martin. Dle předchozího pátrání již víme, že Franz Kratochvíl byl mlynářem na vedlejším mlýně u Hrádku (Martinský mlýn čp. 18, srv. * pozn). Zápis v adresáři je tedy poněkud zavádějící, protože i tehdy patřil Hrádek pod Pěčín/Haid. Proto byl zřejmě tento údaj sloučen (i když jde ve skutečnosti o dva mlýny a může to vypadat, že přímo v Pěčíně byly mlýny dva). Dle nových poznatků by tedy Kratochvíl mohl mlít i na onom zatím bezejmenném pěčínském mlýně ? (tj. příbuzný z Hrádku... ?) Podle německé verze adresáře prý byl ještě Wolf tzv. "Holzhandel", tedy obchodník se dřevem. Je proto možné, že u mlýna čp. 1/2 byla zároveň i malá pila.
 -----------------------------
* pozn. Kratochvíl byl prý poslední mlynář, který na Martinském mlýně mlel, viz. karta v databázi na VM.cz

Doprovodná galerie k oběma mlýnům ZDE (Wolfův mlýn 11/2016, druhý pěč. mlýn 12/2013)
Doufám, že zveřejněním těchto fotek nepopudím nějakým způsobem současného vlastníka objektu ev. č. 3. Jsem si vědom, že jsem se pohyboval částečně po soukromém pozemku, ovšem jen za účelem průzkumu a poznání současné podoby tohoto bývalého mlýna.

ZDROJE

Kronika obce Pěčín, 1927–1935, digi.ceskearchivy.cz.
laskavě poskytnuté gen. dílo Františka Vilíma - Předci Františka Vilíma a jeho
sestry Pavlíny z Karlových Varů - díl III a IV, Předci Bohuslavy Bendové z Trhových Svinů
Wandkarte des politischen Bezirkes Budweis, 1:25 000, Budweis 1895: Deutsches pädagogisches Verein, sign. MA 82-7
mapa České Budějovice 4453, Vojenský zeměpisný ústav v Praze 1929, 1:75 000.
http://kontaminace.cenia.cz/
mapa topo s52, 1:10000 - http://archivnimapy.cuzk.cz
Štěpán, L. – Křivanová, M., Dílo mlynářů a sekerníků v Čechách I, Praha 2000.
mlýny na novohradském panství v Tereziánském katastru 1757 - Rody stěhovavých povolání
Chytilův adresář NJ - Pěčín a na jihogenu CZ
FB Mlýny a mlynáři, Mills and millers