Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vodní stavby na Trhovosvinensku XIII. - Louzův mlýn (Slavče čp. 18) a Kýznerův mlýn (Mohuřice čp. 20)

6. 12. 2014

FOTOGALERIE rajče.cz IX. 2014
Doufám, že zveřejněním těchto fotek nepopudím nějakým způsobem současného vlastníka Louzova mlýna. Jsem si vědom, že jsem se pohyboval částečně po soukromém pozemku, ovšem jen za účelem průzkumu a poznání současné podoby tohoto bývalého vodního mlýna.

Louzův/Herbstův/Hruškův mlýn (Slavče čp. 18) - DB vodnimlyny.cz

mapy: 1827 Laus, 1895 Laus M., 1929 Louzův ml., 1952 Louzův mlýn, Herbstův, Hruškův

Roku 1757 uvádí Rody stěhovavých povolání ve Slavči (Slawtsch) mlýn o 1 kole, pilu a olejnu (též lisovna oleje, zařízení na lisování oleje ze semen lnu, konopí, bukvic, švestkových jader, v menší míře řepy, maku, ořechů či slunečnic).
K roku 1821 uvádí Soupis duší fary Žumberk ve Slavči čp. 18 mlynáře Pavla Herbsta, 48 let starého se ženou Kateřinou a 6 dětmi.
Dále se připomíná jako mlynář ve Slavči čp. 18 Ludvík Herbst, narozený roku 1847, který byl ženatý s Marií Pupkovou ze Slavče čp. 2.
Jejich syn Tomáš Herbst, narozený v roce 1877 byl rovněž mlynářem, ale toto bílé řemeslo vykonával jen do svých 43 let, kdy zemřel na astma. Jedna větev příbuzenstva pokračovala mládkem Karlem Krejčou, který působil na Herbstů mlýně, ale koupil si větší mlýn s pekárnou v Kunvaldě čp. 50 u Žamberka v Orlických Horách.
Chytilův adresář k roku 1915 uvádí ve Slavči mlynáře Tomáše Herbsta.
K roku 1925 se uvádí
, že pan Herbst ze Slavče (z Hruškova mlýna) pomáhal při stavbě nového kostela ve Slavči - prý vyrobil kostelní lavice a zřejmě i zábradlí na "kruchtě".

 

Dle Seznamu vodních děl k roku 1930 se na Klenském potoce mlelo ve Slavči čp. 18 - majitelem mlýna byl Tomáš Herbst. Ze zařízení se uvádí 1 kolo na svrchní vodu s průtokem 0,080 m3/s, spádem náhonu 3,5m a výkonu vodního motoru 2,42 HP.

Popis stabilní katastr 1827
Na otisku je mlýn pojmenován jako "Laus". Cesta od Slavče se zdá dnes probíhá zcela stejně a do pravého úhlu se lomí nedaleko mlýna. Ovšem zdá se, že tehdy pokračovala i směrem na Čížkrajice (nach Sitzkreis). Blíže k potoku vidíme masivní budovu mlýnice a obytnou část, níže přes dvůr je další podlouhlá budova (růžové kamenné-obytné). Na mlýnici doprava navazuje dřevěná konstrukce zřejmě pily (viz. výše) a je zde označeno jedno vodní kolo. Kousek dále jižněji vidíme objekt stodoly (rovnoběžně s pilou, žluté dřevěné-zemědělské). Kolem mlýna vidíme roztroušeny plochy pastvin oddělené potokem i cestou. (W = Weiden). Jinak byly v okolí zřejmě mokřiny, zemědělsky nevyužité v nivě Dluhošťského neboli Klenského potoka.
stab-l.jpg

Popis stav IX. 2014
Mlýn se nachází zhruba 0,5 km SV od Slavče (nedaleko Trhových Svinů). Na místo se dostaneme asi nejsnáze po červené turistické značce směrem na Trhové Sviny. Ve Slavči samotné doporučuji všimnout si i místního pěkného kostela z roku 1925. Pak nás již polní cesta vede směrem k mlýnu, nejprve mezi poli a pak pěkným úvozem s mladými duby a břízami. Značení vede přímo podél areálu, takže se nemusíme bát si mlýn v romantické poloze prohlédnout. Areál očividně slouží dnes pouze jako chalupa či sklad topiva. Z čela nás upoutá především pěkné typicky zbarvené průčelí s jemně asymetricky umístěným štítem s výklenkem pro ikonu. Spodní okna jsou zajímavě řešena s kovanými zabezpečujícími mřížemi. Asi největší překvapení nás čeká z boční strany - na kamenném ostění dveří do suterénu zde najdeme nejen vročení 1827, ale i pěkný reliéf s atributy mlynářství - vodním kolem, sekyrou, kypřicí, špičákem, oškrtem a mlecím kamenem (po stranách jsou rostlinné motivy). Vpravo od vyskladňovacího otvoru je také původní modře smaltovaná cedulka s číslem popisným 18 (zašlá, číslo je evidentně obnoveno barvou). Mřížovými bočními okénky je také vidět do prostoru suterénu, kde jsou vidět zachovalé transmise v podkolí a hlavy kapsových výtahů. Dále pak můžeme vidět prostor pro vodní kolo a poměrně zachovalý dřevěnou nástavbou krytý prostor pily. Bohužel vše bylo v době mého průzkumu dost zarostlé a nevím, kdy se na toto místo podívám za příznivějších vegetačních podmínek. Mlýn jsem poté obešel zprava a pohled z pole na celý areál je impozantní a je znát jeho značná velikost na vesnické poměry. Bohužel část boční zdi se bortí a je prozatím zabezpečena dřevěnými podpěrami. Zajímavě řešený je i cihlový komín. Vzadu za areálem je ještě pěkná stodola. Náhon je dnes suchý a zarostlý, je ovšem pěkně zachovalý i s jednou srážkou. Celkově je mlýn ve vcelku dobrém stavu a očividně s poměrně dobře zachovalou mlýnskou technologií uvnitř. Pohled na mlýn od severu, poté co přejdeme můstek, mi byl však tentokrát téměř zakrytý listovím.

Kýznerův mlýn (Mohuřice čp. 20) - DB vodnimlyny.cz

v dostupných mapových podkladech označen pouze vodním kolem (někde ani tak), v DB na vodnimlyny.cz jako "Mohuřický" - což je ovšem pouze dle obecné lokace, zde jsem název odvodil dle majitele

Chytilův adresář k roku 1915 uvádí v Mohuřících a místních částech tyto mlynáře: "Kysner Jan - Mach František - Plach Vincenc (*)"

(*) František Mach byl mlynářem na mlýně u Keblan čp. 19 (viz. stav 1930 ZDE)
Vincenc/Vavřinec Plach působil na
Dobrkově čp. 17 (viz. zmínka ZDE u Sýkorova hamru)

Dle Seznamu vodních děl k roku 1930 se v mlelo v Mohuřicích v čp. 20 - majitelem byl Jan Kýzner. Mlýn měl 1 kolo na svrchní vodu s průtokem 0,090 m3/s a spádem náhonu 4m o výkonu 3,1 HP.

Popis stabilní katastr 1827
Mlýn jako takový zde nemá pojmenování a ani nemá vyznačeno mlýnské kolo, je tedy možné, že zde byl provoz zřízen až po třetině 19. století a původně šlo o statek ? Velmi dobře zde ovšem vidíme mlýnský náhon. Dobře je patrná i příjezdová úvozová cesta od Mohuřic (Mayritz), která pokračuje do prudkého svahu dále "nach Zitzkreitz". Základ tvoří usedlost téměř obdélného tvaru (růžové kamenné-obytné), otevřená pod horní budovou na obě strany (průchodem-průjezdem ?, což ovšem není dnes již znát). Jižněji stojí samostatně podlouhlá zřejmě zemědělská budova, přiléhající k náhonu, resp na poloostrově mezi potokem a náhonem (žluté dřevěné-zemědělské). V okolí jsou opět klasicky pastviny, ovšem zde již souvislejší v podobě lehce kosého obdélníku. Jihozápadně mlýna zřejmě byly osamělé, možná i ovocné, stromy.
stab-k.jpg

Popis stav IX. 2014
K mlýnu dojdeme romantickou procházkou po červené značce ze Slavče (cca. 2km) kolem koryta Klenského potoka, kde zhruba v polovině najdete velmi hezkou lesní studánku. Nebo je možno se k mlýnu dostat přímo z Mohuřic dolů z návsi, podél bytových domů a poté velmi pěknou hlubokou úvozovou cestou až těsně k mlýnu. Mlýn jako takový je usazen v poměrně hlubokém údolí potoka. Dnes je zde pravděpodobně penzion atd., na internetu je k nalezení jako Horse club mlýn. Okolí náhonu je ohrazeno kvůli koním, takže nebyla možnost v tomto ohledu provést ani minimální průzkum (šel vidět pouze jez náhonu a značné převýšení náhonu vůči korytu potoka). Budova mlýna je rekonstruována, má novou střešní krytinu a část zadního traktu je zřejmě přistavěna - protože ale vše zachovává původní ráz, nepůsobí mlýn jako celek rušivě a na oko neesteticky. Kolem mlýna vede zpevněná cesta - mezi cestou a potokem je v části zídka ze skládaných kamenů, těžko říci zda původní. Průčelí zdobené štuky s trojúhelníkovitým štítem je vcelku zajímavě řešeno - spodní okna jsou přiznána, ale zazděna. Boční pohled na celý areál se nám naskýtá z mostu, těsně před ním ze strany od vesnice je kamenný kříž, kde nápisy na podstavci jsou už téměř nečitelné. Horní část podstavce je zatím nepřečtena, na spodní části podstavce najdeme tento nápis: "NA PAMÁTKU MARIE HAVEL Z POŘEŠÍNA POSTAVIL ČENĚK HAVEL 1883". Pěkné jsou obnovené štuky a špalety kolem oken a vrata ve starém stylu. O kus dále najdeme zazděný prostup ve stěně s kamenným ostěním s ne moc dobře čitelnou datací (možná 1886, 1888 nebo 1868/66 ?). Dále vidíme pěkné kamenné schodiště s podobně řešeným kamenným ostěním. Seshora areálu můžeme ve štítu vidět přiznaný, ale již zazděný výklenek pro ikonu. Je také možné odsud nahlédnout do prostoru bývalé lednice se zbytky dřevěné konstrukce. Náhon je bohužel zasypaný a není jasné kudy probíhal odvod vody.

zdroje
Wandkarte des politischen Bezirkes Budweis, 1:25 000, Budweis 1895: Deutsches pädagogisches Verein, sign. MA 82-7 mapa České Budějovice 4453, Vojenský zeměpisný ústav v Praze 1929, 1:75 000 ,sign. MA-651
stabilní katastr 1827 1:2880, mapa s52 1:10 000 - http://archivnimapy.cuzk.cz
Seznam vodních děl k roku 1930, stav koncem roku 1930, sešit 2, OFŘ České Budějovice, Praha 1932.
http://www.rozhlas.cz/cb/neprehlednete/_zprava/220796 - přepis pořadu Kořeny s genealogem Aloisem Sassmannem
ftp://slavce.cz/zpravodaj/100%20let%20kostela.pdf - zpravodaj Slavče k 100 letům zdejšího kostela
Chytilův adresář 1915
mlýny na novohradském panství v Tereziánském katastru 1757 - Rody stěhovavých povolání
olejna - http://www.lidova-architektura.cz/architektura-historie/stavby-typy/olejny-lisovny.htm

http://potoky-trhovosvinensko.blog.cz/1307/mlyny-na-klenskem-potoce
http://placeandsee.com/s?as=foto&fp=49600753 - Louzův mlýn 10/2010
http://www.tsviny.cz/slhory/slavce.htm
marijika - Údolím Klenského potoka http://marijika.rajce.idnes.cz/Udolim_Klenskeho_potoka/
http://www.zlatestranky.cz/firmy/Slav%C4%8De/T697029/HORSE+CLUB+ML%C3%9DN/
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Mohurice-2010-07-05-Mlyn-Obr02.jpg
http://www.bykovka.com/vandry.php - vandr 1981, zde pravděpodobně p. Hruška, majitel zdejšího mlýna http://www.bykovka.com/akce/vandr81/slides/06.html

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA