Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vodní stavby na Trhovosvinensku XV. - Buškův a Kudrlův hamr v materiálech NPÚ-ČB

9. 11. 2015

Jak již ví pozorný čtenář z výše publikovaných článků (Kudrlův hamr, Buškův hamr + poznámky k okolí TS), tak tyto dva hamry byly dříve nemovitými kulturními památkami. Bylo tedy jasné, že českobudějovická pobočka NPÚ o těchto objektech ve svých fondech uchovává nějakou dokumentaci. Původním záměrem sice bylo pouhé získání nových dobových fotografií objektů, ale ukázalo se, že v těchto materiálech se mimo mnoha fotografií archivují i podrobné stavebně historické průzkumy (SHP), stavební plány, katastrální mapy apod. Ke každému z objektů se uchovává poměrně dost dokumentů, i když přiznejme si, ne všechny jsou využitelné k našim účelům. Hodlám tedy čtenáře v rámci možností seznámit s výsledky bádání v tomto drobném výpisu z dokumentace NPÚ (snad si z toho čtenář něco odnese, fotografie zde publikovat z licenčních důvodů nebudu...).

Úvodem
Oba dva objekty se staly nemovitou památkou dle zákona č. 22/1958 Sb. Od doby jejich prohlášení za NKP probíhaly průběžné památkové prospekce stávajícího stavu:
* Kudrlův hamr (Rejta), č. p. 225, rejstříkové číslo ÚSKP 15964/3-481 (radou ONV 5. 12. 1962)
* Buškův hamr, č. p. 332, rejstříkové číslo ÚSKP 23790/3-256 (radou ONV 5. 12. 1962)
------------
ÚSKP = Ústřední seznam kulturních památek České republiky
odkazy do systému Monumnet
stavebně historický průzkum SHP

KUDRLŮV HAMR ČP. 225 V EVIDENČNÍCH LISTECH NKP
majitelé: Martin Kurdrle, Miloslav Hotový (zakoupil cca. 1978)
popis: usedlost v podstatě Vierkantové dispozice, na sev. straně dvora lomová omítnutá budova obdélného půdorysu - zde dílna, krov stolicové kostrukce z r. 1901, na severní straně náhon - lednice s vodním kolem, hřídel kola prochází do dílny a pohání buchar, v dílně původní dusaná podlaha, výheň s kónickým komínem, v jižním rohu další výheň opravená 1941, původní zařízení, jižní průčelí s dvěma malými příčníkovými okny a vchodem - s kamenným ostěním, původně datované dveře 1771, na východě se přimyká kolna, na západě štítová stěna, sedlová střecha se starým eternitem (resp. jen na dílně, zbytek tašky)
způsob využití: rekreační objekt, obytná část relativně tehdy nejlepší vzhled,
přístup: z hlavní silnice po cestě k Svinenskému potoku, poté sem nevedla již žádná cesta, stav se postupně zhoršoval, poté hamr silně zarostlý vegetací ("kopřivy po pás") x krytina střech nebyla viditelně poškozena

Na fotech přiložených k evidenční kartě (1961, 1975-76, 1988) vidíme hamr ve stavu z 60. - 80. let 20. st. Velmi zajímavé jsou zejména snímky interiéru kovárny s původním zařízením - vidíme zde kobylu-buchar, vodní silou poháněné pákové nůžky a dvě výhně.   

BUŠKŮV HAMR ČP. 332 V EVIDENČNÍCH LISTECH NKP (+ reidentifikace 2005)
majitelé a stručná stavební historie: Jan Bušek (*1898) 1929-1946, od 1948 jako sklad místních státních statků, ale kovářský provoz brzy ukončen a objekt chátral, od 1976 v majetku Jč KNV, KSSPPOP a ONV ČB, snaha o dokumentaci a využití, 1978 provedeno zaměření B. hamru
v roce 1982 ONV kupuje hamr od poslední majitelky Marie Buškové (* 22. 3. 1897)
1987 zhotoven průzkum a schéma zařízení, zaměření Ing. arch. Rudolf Kristián
1989 zahájena rekonstrukce z prostředků Okresního úřadu ČB, obnovení technologie - nové hřídele vodních kol, odbahněn a vyčištěn náhon, stodola staticky zajištěna + dozděna zřícená část, doplněny nebo vyměněny krovy a doplněna krytina
1993 malá vodní elektrárna
od 27. září 1994 nájemcem a provozovatelem město Trhové Sviny
7. listopadu 1995 kolaudace opraveného hamru
24. dubna 1996 město žádá o bezplatný převod do vlastnictví (do 2005)
2002 náhon poškozen při záplavách 

popis: obdélný půdorys, vchod ze západu, vrchní náhon z jihu na 3 kola - buchar, brus a pístové kompresy v podkroví, výheň se zbořeným komínem, dílna s udusanou podlahou, četné drobné nářadí z 19.st., hlavní západní průčelí s polovalbou, pravoúhlý vchod, 1 novější okno, ostatní fasády prosté, sedlová polovalbová střecha s dřevěným vikýřem - zde prostor pro měchy, kryto bobrovkami
Na fotech přiložených k evidenční kartě (1988) vidíme hlavně stodolu se zborcenou boční stěnou a částí čelní (otvory v té době provizorně zaslepeny prkny).

stavební popis 2005
- vlevo od vstupu (bránou - 1) do dvora (2) přízemní obytná část (3), navazuje klenutá maštal-chlév (4) a otevřená kůlna s vozovnou (5), na jižní straně samostatná budova dílny hamru (6) se vstupem od západu, vedle hamru ve svahu pod náhonem (7) stodola (8)
pozn. mnoho mobiliáře do expozice zapůjčeno ze sbírek Jihočeského muzea, pocházejí ze zaniklých jihočeských hamrů...
----------
1
se stlačeným záklenkem, koruna s betonovými taškami, dvoukřídlá dřevěná vrata
2 zatravněný x zčásti vydlážděný v oblasti zápraží, kolem budov + cesta do vozovny
3 polovalbová střecha, prostý sokl, okna s prostou šambránou a obvodovým páskem, vstup v hlavním průčelí se segmentovým záklenkem, druhý vchod do dvora ve východní stěně, podlahy po rekonstrukci většinou nové - dřevěné, keramické, okna a dveře většinou v segmentově klenutých nikách, kuchyně a navazující udírna, schody na půdu nové obložené dřevem, při rekonstrukci na půdě zřízena vestavba 
4 sedlová střecha, vepředu valeně klenutý sklípek, zbytek klenutá maštal, vstup ze dvora s kamenným ostěním, původní kamenná podlaha, žlab
5 sedlová střecha, v levé části zděná kůlna s vchodem s kamenným ostěním a oknem, dále navazuje vozovna s otevřenou západní střechou
6 polovalbová střecha, na jižní straně velký vikýř, západní průčelí ve štítu dvě okna, v přízemí jedno napravo od vstupu, dusaná - štěrkem vysypaná podlaha, hambalkový krov, funkční a z větší části původní vybavení kovárny, v zadní východní stěně tři štítová okna, pod nimi prostý průchod k jímce na vodu a na kamenné schodiště k náhonu + kolům, podél jižní stěny vantroka se třemi mlýnskými koly (pro brus, buchar, měchy)
7 z Klenského potoka 320m dlouhý
8 dvoudílná vrata, polovalbová střecha, dřevěné lomenice, novodobá keramická dlažba, hambalkový krov se šikmými vzpěrami

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA