Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vodojemy Trhovosvinenska II: Věžový vodojem Něchov

4. 7. 2012

FOTOGALERIE (stav z konce června 2012)

Asi nejzajímavější památkou Něchova, viditelnou již zdálky (mimojiné ze zmíněné vyhlídky Oldřicha Fencla), je zdejší proslulý věžový vodojem. Díky němu je jinak poměrně nenápadná vesnička již z dáky ihned k rozpoznání. Vodojem se nachází ve východní části obce Něchov po pravé straně silnice směrem na Trhové Sviny. (GPS: 48°49'53.974"N, 14°34'16.898"E) a dle všeho je vodojem stále v provozu.

Úvodem
Po skončení 1. světové války a vzniku republiky se vodovody zaváděly s přispěním státu i do nejmenších obcí. Stavba vodojemu vzniklá podle projektu stavebního Ing. Františka Doskočila pochází z roku 1927 a byla postavena fy. Lanna z Prahy. Je součástí komplexního systému tzv. besednického skupinového vodovodu (vznikal v letech 1924–28, stavěly ho fy. Kress, akc. spol., a Lanna, akc. spol. v Praze). Vodovod po dokončení napájel 4 obce a to Něchov, Nesměň, Besednice a Todně. Celkový náklad na postavení tohoto vodovodního systému činil 993 tis. Kč, přičemž stát se podílel částkou 520 tis. Kč. Vodovod využíval silných pramenů ze svahů Besednické hory (podchyceny roku 1883). Takto byly napájeny gravitačním způsobem přes spotřebiště vodojemy v obcích Něchov a Nesměň, které byly přibližně ve stejné nadmořské výšce. Ty byly navzájem propojeny a zároveň sloužily pro rozvod vody do příslušných obcí.

Historie a výstavba
Díky výtečnému článku J. Cukra můžeme doplnit základní fakta (pro mnoho dalších zajímavých detailů je třeba článek přečíst). Je patrné, že tento vodojem měl nejdříve sloužit jen pro potřeba obcí Něchov-Todně. Něchovští zastupitelé schválili výstavbu společného vodovodu na zasedání dne 5. 10. 1922. Členy zdejšího vodního výboru byli Jan Farka, Jan Kocmich, Jan Kouba, Václav Mráz, Jan Pelech a Martin Přibyl. Obhlídku pramenišť měli vykonat zástupci obou obcí, v případě dostatku vody měly stavbu hradit současně. Ke konci léta 1923 začala v nedaleké Todni vlastní výstavba vodovodu, prováděná stavitelem Vojtěchem Procházkou z Č. Budějovic. Zajímavým faktem je, že na stavbě se podíleli zdejší nezaměstnaní /plat 9 Kč denně v r. 1923, 8 Kč v roce 1925 platilo Min. soc. péče/. Mimochodem, z podobného důvodu také tehdy vzniká obecní silnice mezi Něchovem a Todní. I přes jisté potíže však stavba pokračovala a od jara 1924 se stavěla vodovodní síť do Něchova. Bohužel, ani to nepomohlo a zdejší obyvatelé byli stále odkázáni na své studny. Obrat znamenal návrh něchovského starosty Jana Kocmicha z 1. 6. 1925 o připojení se na právě v té době dokončovaný besednicko-nesměňský projekt. V Něchove byla situace stále nelichotivá, šetření z listopadu 1925 popisuje: "... obec trpí význačným nedostatkem vody. Každý hospodář má sice studnu a to studnu značně hlubokou, většinou přes 20 metrů. ... Voda ta jest závadnou, nečistou. ...". Návrh byl tak kladně přijat. K jednání s Besednicemi a Nesmění byl dále určena komise ve složení Jan Kocmich, Jan Kouba, Václav Mráz a Tomáš Šedivý.     

Již 9. srpna 1925 se konala v Besednici společná schůze všech zůčastněných obcí. Přičlenění Něchova a Todně na společný vodovod bylo schváleno za těchto podmínek: 1/ každá obec měla zaplatit po 20 000 Kč, 2/ Besednice a Nesměň souhlasí s napojením na svůj vodovod, 3/ v případě nedostatku vody musí Něchov a Todně zachytit nové prameny na vlastní náklady a za 4/ Něchov a Todně budou přispívat do společného udržovacího fondu 1/3 nákladu. Vodoprávní povolení bylo vydáno dne 4. 12. 1925, Něchov a Todně posvětily tento projekt na svých schůzích dne 19. 1 1926. Autorem propojení byl nám již známý Ing. Doskočil, který za projekt inkasoval 19 000 Kč.
Rozpočet na stavbu celého vodovodu byl celkem ve výši 560 000 Kč. Do soutěže na realizaci projektu se přihlásilo sedm firem (Kress, Lanna, Antonín Kunz Hranice, František Stašek Trhové Sviny, J. Matička Praha, Bohuslav Belada Praha a Josef Bureš Praha). Projekt vyhrála koncem září 1926 firma Lanna a. s. Praha s nejmenší nabídkou a to 502 397, 32 Kč. Odborný dozor vedl Ing. Oldřich Lebl. Původně měl vodojem vzniknout i nad Todní na svahu Todeňské hory (asi 350m od zástavby). To však Lebl nedoporučil a místo toho se spíše přikláněl ke zvýšení toho něchovského, což bylo nakonec realizováno. Již 2. dubna 1927 mohla být zdejší vodní síť uvedena do zkušebního použití.
Dne 12. srpna 1928 byla napuštěním vodojemu v Něchově výstavba ukončena a hotový skupinový vodovod byl předán do zkušebního provozu. Kolaudace se však konala až o devět měsíců později (zřejmě kvůli dostatečné zkušební době). Dne 29. 5. 1929 se tak mohla v 8:00 ráno v Něchově konečně sejít kolaudační komise. Obhlídka dopadla úspěšně. Následně zástupci obcí převzali hotový vodovod do vlastní správy. Rozšíření vodovodní sítě do Něchova a Todní stálo tehdy 551 000 Kč (* přívodní řád z Nesměně do Něchova 193 200,-, rozvody po Něchově 64 900,-, přívodní řád do Todně 52 300,-, rozvody po Todni 70 000,- a samotný vodojem v Něchově 160 000 Kč). S poskytnutými subvencemi však stavba stála celkem 1 376 000 Kč. K tomu je však třeba připočíst další drobná vydání a výstavbu nekvalitního vodovodu v letech 1923-25. Celkově tak šlo na celou stavbu více jak 1,5 mil. Kč. Finačně se projektu účastnily i zdejší obyvatelé (Jan Kocmich 10 000 Kč, František Kouba 20 000 Kč, Pavel Holub 20 000 Kč, Josef Pelech 10 000 Kč, Martin Přibyl 6 000 Kč a Václav Dvořák 5 000 Kč), byly získány různé půjčky (150 000,- od Okresní hospodářské záložny v Trhových Svinech) a nějaké peníze šly i z rozpočtů obcí (pro srovnání - roční rozpočet Něchova činil v roce 1923 zhruba 6 550 Kč !).      

O celý vodovod se staral vodárenskou komisí jmenovaný vodák, jímž se jako první stal Maxmilián Hubený z Besednice. Byl placen všemi 4 obcemi - Besednice dávala 600 Kč ročně, Nesměň 500 Kč, Něchov s Todní po 200 Kč. Již v létě 1928 se občané Něchova a Todně obrátili na Ing. Doskočila ve věci nedostatku vody v parném počasí /a že i přesto museli platit vodní dávky/. Ukázalo se, že na vině byli besedničtí hospodáři, kteří výrazně zvyšovali spotřebu vody zaléváním zahrad a luk. Doskočil okamžitě apeloval na starostu Besednice Karla Smolíka. Byly nově doporučeny vodoměry - obyvatelé tak platili jen za skutečně spotřebovanou vodu (pořízeny až 1933). Podobně se obyvatelé našich obcí ozvali v prosinci 1929. Tentokrát vyšlo najevo, že vodák vyměnil šoupě, které z Besednice pouštělo dál pouze přebytečnou vodu. Výmluvy na běžnou opravu vodákovi nepomohly. Možná i podobné aféry zapříčinily výměnu vodáka - od 1. III. 1933 se jím stal Karel Veselý. Problémy ale nepřestaly a bylo nutno řešit různé problémy. Až na jaře 1935 byl schválen provozní řád vodovodu - v Něchově byl odsouhlasen 17. března, v Todni 4. dubna. Okresní úřad České Budějovice ho schválil 18. 7. 1935.      
Jako zajímavost uveďme, že na konci 2. světové války byl vodojem poškozen bombardováním a dočasně vyřazen z provozu (nefungoval ještě 1952).     

Technické detaily a provedení
Vznik věžových vodojemů byl nutný tam, kde situace terénu nedávala potřebnou výšku na zřízení zásobovacích nádrží. Věže v nádržích soustřeďují vodu vytlačovanou strojem z potrubí, odkud odtéká samospádem na potřebné místo.
Vodojem má výšku 17m a obsah reservoáru 85 m3. Výstavba tehdy spolykala celých 106 648 Kč. Jan Tomek a Jan Brabec, na jejichž pozemcích vodojem stál, byli finančně odškodněni. Původně měl vodojem vypadat trochu jinak a to obdobně jako v Nesměni (ovšem nádrž by byla v cca. 7 metrech výšky, což by nevypadalo dvakrát vzhledně). Doskočil tak v prosinci 1925 předložil nový návrh, který se však v porovnání se skutečným stavem musel změnit - původně měl mít vodojem čtvercový půdorys. Je zajímavé, že od počátků trpěl vodojem silnými mrazy (nebyl dostatečně zateplen).
Stavba kruhového půdorysu kombinuje železobeton a místní lomový kámen.
Spodní část vodojemu je válcovitá se dvěma okénky, vstup do vodojemu je ze severu plechovými dveřmi. Skelet spodku tvoří šest nosných betonových sloupů s kamennou výplní v meziprostorech. Prostřední část je kuželovitá se třemi okénky v cca. 9m výšky (jedno je dnes zakryté) a zužuje se směrem vzhůru (oddělená od spodku římsou). Plášť reservoáru (průměr 5m) je jednoduchý válec s horizontálním vystupujícím pásem. Nad reservoárem je masivní kopulovitá střecha, která je zakončená osvětlovací a větrací lucernou s šesti okénky (dodělány 1929, další okénka s okenicí proti mrazům) a hromosvodem (též 1929).
Dodnes výstavbu vodovodu připomíná mosazná/bronzová deska o rozměru 50x60 cm osazená vlevo od vstupu (výroba a osazení stála 1400 Kč, instalována až po výstavbě věže) s textem: Skupinový vodovod pro obce Besednice, Nesměň, Něchov a Todni byl postaven nákladem obcí za přispění státu a země za starostenství Karla Smolíka, Františka Fessla, Jana Kocmicha a Jakuba Lejska. Projekt vypracoval ing. František Doskočil, úř. aut. civ. inženýr v Trhových Svinech. Stavbu provedly za dozoru zeměd. rady firmy: Kress, akc. spol. v Praze a Lanna, akc. spol. v Praze. Na vodojemu je rovněž na pravé straně vstupu obdélný vlys do omítky s nápisem Lanna Praha 1927.
Pro Skupinový vodovod Nesměň – Něchov – Todně je zdrojem vody je studna a vrt o celkové kapacitě 1,5 l/s. Touto vodou jsou zásobeny obce Nesměň, Něchov a Todně. Obec Něchov je zásobována z vodovodu Nesměň-Něchov (voda z 3,5km vzdáleného vodojemu z Nesměni). Sem je voda gravitačně přiváděna do věžového vodojemu Něchov o komoře objemu 85 m3 - původně měl být dvoukomorový. Z toho je voda dopravována gravitačně do spotřebiště. V Něchove bylo tehdy zřízeno 5 hydrantů a položeno skoro  3000 m ocelových rour o průměru 80mm (Todně měla 1800 m potrubí).

Závěr
Celá stavba je klasickou ukázkou obecního vodárenství z období první republiky. Jednoduchý a kvalitní vodovod a vodojemy byly po stránce architektonické a technické na úrovni doby. To vše je důkazem skloubení technického a estetického myšlení. Stavba byla dle stavu z r. 2010 rovněž navržena za kulturní památku, ovšem neznám dnešní skutečný stav. (stavba je od roku 2012 kulturní památkou - viz. db na http://www.industrialnitopografie.cz)
Železobetonové vodárenské věže z první poloviny 20. století dnes už postupně ztrácejí původní funkci. Patří k atraktivní skupině objektů průmyslového dědictví. Půdorysně nezabírají velkou plochu a jejich demolicí se mnoho nezíská. Spolehlivou cestou, jak je zachovat příštím generacím, je nalézt pro ně nové využití. I u nás se již objevují příklady zdařilých rekonstrukcí s obnovenou funkcí rozhledny.

img00006.jpg

 Foto 1: dobové foto z roku 1928 

nech1.jpg

Foto 2: pohled od východu, cca. 1935.

Literatura a odkazy

dosud zřejmě nejpodrobnější informace o skupinovém vodovodu: Cukr Jiří, Skupinový vodovod pro obce Besednice, Nesměň, Něchov a Todně, Výběr 47, č. 1 (2010), s. 22-43.

Josef John – Marie Poláková, Mé, tvé, naše Trhové Sviny, Trhové Sviny 2006, s. 90–95

Pavla Berková, Analýza dopadů na obyvatelstvo Jihočeského kraje při výpadku prvku kritické infrastruktury – vodní hospodářství, diplomová práce Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, České Budějovice 2012.

HLUŠIČKOVÁ, H. (editor) a kol., Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. I. - IV., Praha 2002-2004.

Lukschová Miroslava, Technické památky na Českobudějovicku a jejich využití v cestovním ruchu, diplomová práce JU, Ekonomická fakulta, Katedra obchodu a cestovního ruchu, České Budějovice 2008.

Valchářová, Vladislava, Krásy vodárenských věží, Beton Technologie Konstrukce Sanace, č. 5/2010, s. 34 - 39. /online http://www.betontks.cz/casopis/BETON_TKS_2010-05.pdf a http://www.earch.cz/clanek/5994-krasy-vodarenskych-vezi.aspx /

dobové foto 1: zdroj Databáze VCPD, online http://vodarny.mistecko.info/Trhove_Sviny_Nechov/ipage00006.htm

dobové foto 2: Theodor Žákavec, Lanna. Příspěvek k dějinám hospodářského vývoje v Čechách a Československu, Praha 1936, s. 234. (repro z článku J. Cukra)

http://www.industrialnitopografie.cz

http://selskebaroko.unas.cz/nechov/nechov.htm

http://www.nesmen.cz/historie/vezovy-vodojem

podrobnosti ke skupinovému vodovodu a vodojmu v Nesměni o kterém zde jistě bude časem článek též http://www.locenice.cz/index.php?nid=784&lid=CZ&oid=44918

polemika s datem postavení - http://www.turistika.cz/vylety/todenska-hora-s-vyhlidkou-oldricha-fencla

technické detaily - z http://www.kraj-jihocesky.cz/index.php?par[id_v]=1230&par[lang]=%3E

http://vodarny.mistecko.info/Trhove_Sviny_Nechov/Trhove_Sviny_Nechov.html