Jdi na obsah Jdi na menu
 


Weisserův park a špetka svinenského lékárnictví

27. 3. 2015

Mnozí Svinenští jistě dobře znají tzv. Weisserův park v jižní části města jako místo dětských her, venčení psů i relaxace na čerstvém vzduchu. Kolem vede "svatotrojiční" cesta, dnes oblíbené místo vycházek (dříve byla poutní, dnes trasa NS Trhovosvinensko, přímo park je zastavení č. 2). Jde o poměrně zajímavý ostrůvek městské zeleně a to dá se říci zcela nedaleko "centra města". Pojďme si proto říci něco málo nejen k jeho historii, ale také o zdejší fauně a floře...

Odkaz na fotogalerii Weisserův park IV. 2015 (rajče)

Z historie

V roce 1859 dostává jistý Vincenz Weiszer povolení zřídit v Trhových Svinech lékárnu, která byla nejprve na radniční straně náměstí v podloubí a nesla název "U bílého orla". Vincenc byl první ze tří generací toho rodu, poslední PhMr. František Weiszer odešel roku 1966 z již znárodněné lékárny do důchodu. Lékárník byl v té době osobou velice váženou, z úspory se k němu chodilo i pro lékařské rady. Poté se lékárna přestěhovala do domu na Novém městě, kde se dodnes říká "Na staré lékárně" a až poté se stěhuje do rohové budovy čp. 26 na náměstí, kam se chodilo pro léky ještě donedávna. Foto níže nám ukazuje p. Weyszera s rodinou (reprofoto z nově rekonstruované tabule NS Trhovosvinensko).

fotots-011.jpg

Po Weiszerech nám mimojiné zůstal park při boršíkovské silnici (Hlubuček ho doslova označuje jako "Weyszerův sad") a tehdejší turistická cesta na Kohoutě - oboje neslo jejich jméno. Dříve byl park oplocen nízkým plůtkem s několika vchody s brankou. Bohužel zatím nevíme přesné datum založení parku, ale zmínka v knize p. Kováře Českobudějovicko (Zmizelé Čechy) možná nasvědčuje tomu, že park vznikl již v 19. století. Z roku 1922 se nám dochoval tento popis parku a okolí: "V úhlu, jež svírá tato cesta se silnicí jest Velký neboli Weyszerův park podoby trojúhelníku. Vchody jsou tři: od Svinů, Trojice a Boršíkova, všechny s vrátky. V parku je pavillon a několik laviček. Stromy jsou veliké, a přesto, že byl /park - pozn. autora/ prořezán, tráva hyne. Před parkem při cestě ke kostelíku je dům p. Sazymy se sadem založeným r. 1911 a výše dva malé domky". Roku 1922 se v kronice uvádí ve "Weyszerově parku" neboli "Velkém sadu" vysázeny tyto druhy rostlin: sosna černá, akát, lípa velkolistá, klen, višeň turecká, pámelník, ptačí zob, svída, jasmín, čilimník.

V roce 1928 zmiňuje svinenská kronika, že "Weyszerův park se zdá příliš hustý". Na schůzi z 2. 8. 1928 se městská rada usnesla, že by se měla zařídit obchůzka mající posoudit vykácení některých stromů. Jeden strom prý byl již poražen a po prohlídce bylo schváleno "aby se stromy probraly" (schůze 12. 8. 1928). Dne 4. 11. 1928 se pak na pokácené dřevo konala dražba. Mj. je zde zmíněna i dosadba "aleje" na svatotrojiční cestě: 18 stromů bylo prý ukradeno a 2 přeříznuty. V roce 1922 je ona cesta zmíněna v popisu města jako "stará cesta k Trojici (alej) posázená ovocnými stromy, z nichž některé nesou krásné ovoce". Dle tohoto popisu je také možno usoudit, že ona kamenná lavička na horizontu u cesty je zřejmě dodnes původní.

Jedinou památkou na tehdejší historický stav parku byl altán (neboli "pavillon") v horní části parku. Altán v parku byl donedávna zachován stavebně zřejmě takřka beze změn, i když byl prý samozřejmě v minulosti rekonstruován. V roce 2015 proběhla kompletní "rekonstrukce" altánu v údajně ve špatném stavu - bohužel nešlo o renovaci s využitím původních dílů, ale o kompletní novou (pouze podobnou) stavbu. V polovině dubna došlo k demontáži konstrukce. Šlo myslím oprávněně pochybovat, že k této zajímavé parkové stavbě existují(-ly) nějaké původní dobové plánové podklady a že pracovníci města předtím vše pečlivě oměřili a nafotili, aby se vše dalo udělat jako poměrně přesná replika původního stavu. Původní zbyla pouze cihlovo-kamenná podesta, celá dřevěná nástavba je kompletně nová. Jisté rozdíly tam jsou, např. jiné profily hlavních sloupů (původně 6 úhelník), jiný počet žeber ke střeše (dříve 6), absence ozdobného svorníku ve střeše atd. Ale na druhou stranu, lepší než altán nechat zlikvidovat úplně, jak je dnes módní.

Mnoho místních ani neví, že v budově bývalé veteriny, "kde byly pro ně upraveny místnosti v domě Vl. Sazymy u Weyszerova parku" byla od počátku října 1938 úřadovna Finanční stráže jejíž příslušníci byli nuceni se sem přestěhovat po záboru pohraničí.

Jiní se tváří dosti překvapeně na fakt, že před dříve vkusně upraveným vchodem do parku stála dnes již zcela zničená sloupková boží muka. Zbyl z nich prý po likvidaci pouze podstavec, který tam údajně ještě delší dobu zbýval (je již dnes odstraněn). Dle očité svědkyně muka porazil nákladní vůz při couvání a trosky zmizely neznámo kam (dost možná toto bylo provedeno záměrně, známe tehdejší postoje komunismu k církvi že)
(srv. památku C a dobové foto v článku Drobné sakrální památky v okolí TS 1) + pohled na stejné místo pomocí Google Street View (boží muka byla někde mezi dvěma stromky, které jsou zřejmě původní z 30. - 40. let)

park.jpg
Park na dobové mapě z roku 1952 (http://archivnimapy.cuzk.cz/)

Fauna a flora

Park byl sice v minulosti uměle vysázen, přesto se svým pestrým složením dřevin po čase již dnes blíží přirozenému lesnímu porostu. Zastoupeny jsou zde zejména listnáče - bříza bělokorá, lípa srdčitá, buk lesní, jasan ztepilý, jírovec maďal, z nepůvodních druhů dub červený, trnovník akát, kultivar hlohu a další, z jehličnanů borovice lesní, smrk ztepilý, modřín evropský a douglaska tisolistá (stav 1998). Dnes je v parku již o něco méně stromů po vichřici v minulých letech, která postihla zvláště spodní část parku s písčitým hřištěm.
Díky množství starých stromů se zde můžeme setkat i s mnoha ptáky. Z těch běžných jsou to například sýkora koňadra a modřinka, zvonek zelený, špaček obecný nebo i čečetka zimní. V roce 1998 se udává jako nedávný přistěhovalec i hrdlička zahradní.

zdroje
Pamětní kniha města Trhových Svin, 1922–1926 (digi.ceskearchivy.cz, s. 7 a 12)
Kronika města Trhových Svinů. Díl II., 1926–1930 (digi.ceskearchivy.cz, s. 72)
Kronika III města Trhových Svin, 1931-1946 (digi.ceskearchivy.cz, s. 63 - financové)
Mé, tvé, naše Trhové Sviny, s. 167-168.
Přírodovědná naučná stezka Trhovosvinensko - průvodce, Trhové Sviny 1998.
Daniel KOVÁŘ, Českobudějovicko (Zmizelé Čechy). Praha 2012, s. 30.
Trhové Sviny v proměnách času, http://www.inex.cz/tsviny/namesti4.htm
rekonstruovaná tabule NS Trhovosvinensko

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA